"Chceme, aby existovala možnost jednotýdenní peněžité pomoci v otcovství. Jeden týden pracovního volna by byl hrazený ze systému nemocenského pojištění," řekl ve středu ministr. Od otcovské dovolené si slibuje větší zapojení mužů do péče o rodinu a zlepšení situace žen.

Nyní dostávají ženy mateřské dávky ve výši 69 procent z denního základu příjmu po dobu 28 týdnů, svobodné matky pak 37 týdnů.

Navýšení výdajů jde proti předsevzetí vlády

Zavedení otcovské dovolené by si ze státního rozpočtu vyžádalo ročně 200 miliónů korun. Vláda si přitom předsevzala, že sociální výdaje nebude zvyšovat. Svými reformami chce jejich růst naopak zbrzdit.

Nečas řekl, že s ministrem financí o podpoře otců ještě nejednal. Je ale přesvědčen o tom, "že problém je řešitelný". Věří také, že na opatřeních na podporu rodin se s vládní koalicí shodne i opozice. Návrh zákona, který by otcovské volno zaváděl, se chystá ministr předložit letos. Pokud by ho zákonodárci přijali a podepsal prezident, mohl by podle ministrova odhadu začít platit v příštím roce.

Otcovská funguje v řadě zemí

V některých státech otcovská dovolená již existuje. "V Evropské unii se vede debata o 12 týdnech. Je to sice rozdíl - 12 týdnů a jeden. V každém případě je to ale pokrok," řekl novinářům eurokomisař Vladimír Špidla. Větší zapojení otců do péče o rodinu považuje za správné, oba rodiče by si ji měli rozdělit rovnoměrně a spravedlivě.

Objevují se ale i námitky, že zavedení placeného otcovského týdne je vlastně zbytečné. Většina otců si totiž po narození potomka stejně bere dovolenou. Ministr ani eurokomisař opatření za nadbytečné nepovažují. Podle nich může posílit soudržnost rodiny a ukazuje také zájem společnosti na srovnávání šancí pro obě pohlaví.

Podle Aleny Křížkové ze sociologického ústavu Akademie věd ČR se otcovská dovolená v jiných evropských státech osvědčila. Pokud otec v některých zemích placené volno nevyužije, zkrátí se o ně celá rodičovská dovolená. "Je to jasná motivace, aby si otcové otcovský čas péče o dítě vybírali," dodala Křížková.

Podle ní by bylo přínosné hlavně to, kdyby si oba rodiče dobu péče o dítě museli rovnoměrně rozdělit. Ženy by pak snadněji hledaly práci a nemusely by na tak dlouho přerušit svou kariéru. Na přijímání prorodinných opatření by začali tlačit i muži, protože by se jich přímo dotýkala. Měla by tak větší šanci na prosazení, míní odbornice. Například na Islandu třetinu času musí s potomkem strávit otec. Rozdělení péče mezi oba rodiče je běžné v severských státech.