Nový zákon na jedné straně nutí politiky a další činitele detailně přiznávat svůj nemovitý a movitý majetek i finanční situaci, na druhé straně však zveřejňovat údaje z jejich přiznání je zapovězeno pod sankcí až sto tisíc korun.

Předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Miroslav Kala (ČSSD) proto již vypracoval novelu zákona, která by měla zveřejnění majetkových poměrů politiků opět umožnit.

"Návrh mám již hotový, tento týden ho předložím svému poslaneckému klubu," řekl Právu Kala. V předloze chce řešit několik sporných bodů.

Rodinní příslušníci jsou opět ve hře

"Zveřejňování by se mělo týkat pouze poslanců, senátorů a členů vlády," řekl Kala. Dodal, že údaje o majetku a financích ostatních veřejných činitelů - včetně soudců, státních zástupců, policistů či vysokých státních úředníků - dál zůstanou přístupny v elektronické podobě, ale údaje nebude možné zveřejňovat.

Kala rovněž navrhuje, aby byla zpřístupněna i starší přiznání z uplynulých let o vedlejších příjmech, podnikatelských aktivitách a o nově nabytém nemovitém majetku. A to v knihovně parlamentních komor, jak tomu bylo do konce loňského roku.

"Myslím, že návrh má šanci na schválení," soudí Kala. Jediný sporný bod vidí pouze v další klíčové změně: tou má být návrat k majetkovým přiznáním rodinných příslušníků, které by měly být přístupné, ale bez možnosti zveřejňování. "Tady asi nastane velká debata," připustil Kala.

Žadatel už nebude muset do Prahy

Podle jeho návrhu by již nemělo být pro zájemce tak složité nahlížet na internetu do majetkových registrů. Zatímco dnes musí občan cestovat do poslanecké knihovny osobně, aby zde získal přístupové heslo, napříště by stačila elektronická žádost, na kterou by přišla odpověď poštou.

Nyní se žadatel musí v Praze v parlamentu identifikovat a po získání hesla se může na majetky dívat přes internet z pohodlí domova. Ale pořád nesmí data zveřejnit. Dosud platný zákon ukládá veřejným činitelům uvést ve Sněmovně data o majetku a financích za letošní rok, ale s termínem až 30. června 2008.

Svá přiznání sněmovnímu mandátovému výboru museli dosud odevzdat jen členové první Topolánkovy vlády, kteří nastoupili do funkce loni, avšak ne všichni s jejich zveřejněním souhlasili. HN přesto údaje uvedly, čímž se dostaly do hledáčku Úřadu na ochranu osobních údajů a hrozí jim stotisícová pokuta. Šéf úřadu Igor Němec Právu řekl, že šetření zatím neskončilo.