Povinnost mít platné povolení k odběru podzemní či povrchové vody, případně k vypouštění odpadních vod, vyplývá z ustanovení vodního zákona (zákon č.254/2001 Sb. a jeho novela č.20/2004 Sb.). Nové povolení k odběru a vypouštění vody si nejpozději do konce letošního roku musí obstarat především živnostníci, soukromí zemědělci a další podnikatelé.

Podle poslední novely vodního zákona totiž na konci roku zaniká platnost starých povolení vydaných před rokem 2002. Pakliže tak neučiní, vystavují se riziku dosti vysokých pokut. Ty mohou u občanů dosáhnout až 50 tisíc, v případě právnických osob pak až 10 miliónů korun.

Pro občany-nepodnikatele, kteří jsou majiteli studní sloužících pouze k zásobování jejich domácnosti, případně k zalévání zahrádek, ale platí důležitá výjimka. Pro ně totiž ani dříve vydaná povolení (ani ta starší než z roku 2002) po 1. 1. 2008 nezanikají. Kdo je má, nemusí se podle vodohospodářů obávat ani případných kontrol.

Jak pro Právo uvedl Daniel Pokorný, ředitel odboru státní správy vodního hospodářství z ministerstva zemědělství, lidem to zároveň přinese i lepší ochranu jejich práv. Pokud by totiž o vodu ve studni z nějakého důvodu přišli, povolení jim zakládá nárok na náhradní zdroj pitné vody či jinou kompenzaci. Bez něj tento nárok nemají.

Pro rady na úřad nebo na internet

Jak jsme již v Právu informovali, problémy by mohli mít pouze lidé, kteří mají studnu postavenou po roce 1955, o povolení k odběru vody nikdy nežádali a nemají o tom ani žádný doklad. Ti by o ně měli také požádat u příslušného vodoprávního úřadu, což bývá zpravidla odbor životního prostředí. Jednoduchý formulář obdrží na pověřeném obecním úřadě, případně si jej mohou stáhnout z internetu na adrese www.zanikpovoleni.cz. Tamtéž mohou zájemci získat i řadu užitečných rad a informací.

Jaké doklady jsou zapotřebí

Také pracovníci příslušných obecních a vodohospodářských úřadů by měli být schopni žadatelům o povolení pomoci s jeho vyplněním, ale i s obstaráním potřebných dokladů. Vedle identifikačních údajů by žadatel měl uvést účel užití odebírané vody (např. zásobování domácnosti, chaty se zahradou), typ zdroje (např. studna, vrt, pramenní jímka) a odhad množství čerpané vody.

Pokud žadatel čerpá vodu z povrchových zdrojů (potok, rybník), povolení potřebuje jen v případě, že k tomu používá zvláštní technické zařízení (čerpadlo, trkač), a to bez ohledu na odebírané množství.

Jak se však ukazuje, ne všechny obce jsou na očekávaný vyšší počet žadatelů o povolení dobře připraveny. Nemají vždy jasno ani v tom, jaké doklady mají po žadatelích požadovat. Svědčí o tom množství dotazů nejen od občanů, ale i od zástupců obcí na bezplatné infolince ministerstva zemědělství (800 101 197) v minulých dnech.

Těmi podklady mohou být mapy v měřítku alespoň 1:50 000 se zákresem místa odběru podzemní vody (kopie katastrální mapy území se zákresem zdroje), případně vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (hydrogeologa), dále pak dřívější rozhodnutí či stanoviska orgánů státní správy týkající se dané věci. Pokud se žadatel o povolení nechá někým zastupovat, nezbytná je též plná moc pro pověřeného zástupce.

Za vydání povolení občané nic neplatí

Vodoprávní úřad má na vydání povolení zákonnou lhůtu do 30 dnů, ve složitějších případech až do 3 měsíců. Času na vyřízení žádostí o povolení odběru či vypouštění vody je tedy stále dostatek. Za žádost občané, kteří vodu používají jen pro domácnost, nic neplatí. Nějaké peníze by je ovšem mohl stát posudek hydrologa, pokud si jej vodoprávní úřad vyžádá. Rovněž samotné odběry, pokud nepřesahují 500 m3 měsíčně, jsou bezplatné a o jejich případném zpoplatnění se podle dostupných informací prozatím neuvažuje.

Úřady opakovaně ujišťují, že ani v příštím roce nechystají žádné dalekosáhlé kontroly, zaměřené na neoprávněné čerpání zdrojů vody. "Zákon nám nic takového neukládá. S pomocí doporučené metodiky jen budeme občany informovat, co pro ně z nové vyhlášky vyplývá," uvedla vedoucí oddělení vodního hospodářství zlínského magistrátu Vladimíra Pavlovová.