Jehličnany v českých lesích nyní zabírají tři čtvrtiny jejich plochy. Každý druhý strom v lesích je přitom smrk, který sice roste rychleji než jiné dřeviny, ale kvůli mělkým kořenům nedokáže příliš vzdorovat výkyvům větru.

České ministerstvo životního prostředí (MŽP) by proto chtělo postupovat při obnově ploch poškozených orkánem jako Slováci. Tamní lesníci po kalamitě smrky nahrazují třeba odolnější borovicí, jedlí, břízou, jeřabinami, bukem či javorem. Podíl smrků by v budoucnu měl činit ve Vysokých Tatrách pouze 40 procent.

Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) se snaží o stejném postupu přesvědčit ministerstvo zemědělství (MZe), pod nějž tzv. běžné lesy spadají. "Lesy nejsou jen plantáže a vichrům lépe vzdorují smíšené kultury," uvedl při návštěvě poničeného Krkonošského národního parku. Tam orkán, který ČR zasáhl 18. a 19. ledna, obměnu dřevin urychlí. Ale Bursík chce, aby se proces týkal co nejdříve celé republiky.

Společnost Lesy ČR, hospodařící se státními lesy, se náhlým změnám brání. "Monokultury se nahradí postupně," řekl její mluví Tomáš Vyšohlíd Právu s tím, že firma má i ekonomické zájmy.

Hrozí válka s kůrovcem

Kyrill podle nejnovějších informací poškodil 12 miliónů metrů krychlových dřeva. "To jsou asi dvě třetiny roční těžby," sdělil Právu Jiří Felčárek z MZe. Kalamitu podle něj tvoří z 65 % polámané a z 35 % vyvrácené stromy. Upozornil, že pod tíhou sněhu mohou padat další.

"Musíme být rychlí a předejít přemnožení kůrovce. Odstraňování škod v nejhůře postižených oblastech bude trvat do konce června, ve zbytku asi celý letošní rok," sdělil Vyšohlíd.

S kůrovcem bojují i v Tatrách. Rok po tragédii lesníci zaznamenali až 300procentní nárůst škůdce, který zničil zhruba 40 miliónů stromů. Hrozí také jeho šíření do zdravých lesů.

Více článků k tématu čtěte ve čtvrtečním Právu na straně 3.