Pane premiére, ve středu jste řekl, že při jednáních o vládě budete trvat na co nejbližším termínu předčasných voleb a že zároveň budete usilovat o to, aby to byla vláda reforem. Jak je možné, že stačil den, abyste se obou těch požadavků vzdal?

Já myslím, že jsem se nevzdal ani jednoho. Za prvé, ve všech těch středečních a čtvrtečních jednáních jsme testovali možnost postupu k volbám v roce 2007. Ukázalo se, že nejbližší termín, na kterém je konsenzus, a to ještě ne zcela, je červen 2008.

Za druhé, to jestli ta vláda za ten rok a půl zvládne aspoň základní konstrukci reforem, bude předmětem jednání příští týden. Z naší strany jsou volby v roce 2008 velkým ústupkem, a pokud to nebude vyváženo ostrostí reforem, tak ta vláda nevznikne.

Taky jste řekl: "Budu absolutně respektovat mantinely, které mi stanovil kongres." Nepřekročil jste je?

Domnívám se, že nikolivěk, protože na předčasných volbách trváme a do velké koalice ani do opoziční smlouvy v žádném případě nepůjdeme. Do jaké míry bychom ve společné vládě s ČSSD, KDU-ČSL a SZ mohli realizovat náš program, což mi kongres rovněž uložil, to se ukáže v tom příštím týdnu. Po dnešním jednání se sociálními demokraty ale musím říct, že jsem, pokud jde o sestavení této vlády, dost skeptický.

Přesto, nebojíte se, že vaši oponenti ve straně, především paní Němcová, nyní svou kritiku na vaši adresu ještě přitvrdí?

Já Mirce Němcové tu funkci premiéra rád přenechám, ať se pokusí prosadit jakoukoli vládu a jakýkoli termín voleb, který si přeje.

Celý rozhovor s Mirkem Topolánkem čtěte v sobotním Právu.