Spokojenost lidí s českou politikou byla nejvyšší v květnu před volbami do Sněmovny. Tehdy bylo spokojeno 17 procent občanů. Výrazně klesat začala v září po nikam nevedoucích jednáních o složení nové vlády. Ze zářijových devíti procent spokojenost s politickou situací v říjnu mírně stoupla na deset procent, v listopadu ale spadla na historické minimum, když spokojenost vyjádřilo pouhých osm procent lidí.

Nejvyšší je naopak procento nespokojených respondentů. Podle CVVM jich je 63 procent, což je oproti květnu nárůst o 16 procentních bodů.

S politickou situací jsou více spokojení mladí lidé do 29 let, dále pak lidé, kteří považují svoji životní úroveň za dobrou, studenti a voliči ODS.

Spíše nespokojeni jsou naopak příznivci KSČM, lidé se špatnou životní úrovní, a lidé od 45 do 59 let a důchodci.

Spokojenost s politickou situací (v %)
V/06 IX/06 X/06 XI/06
spokojen 19 9 10 8
ani spokojen, ani nespokojen 32 25 26 22
nespokojen 46 61 60 63
Zdroj: CVVM

Rostoucí nespokojenost s politickou situací v ČR potvrdil také průzkum agenutry STEM. Určitě spokojeno je pouze jedno procento jejích respondentů, spíše spokojeno pak 15 procent. Na druhou stranu spíše nespokojeno je 46 procent a určitě nespokojeno je 38 procent lidí.

Nejméně spokojení jsou přívrženci KSČM a ČSSD, zhoršení je patrné také u stoupenců KDU-ČSL.

Důvěra v prezidenta mírně klesla

Zatímco CVVM se ptalo na důvěryhodnost jednotlivých ústavních institucí, pro STEM lidé přímo hodnotili jejich práci.

Největší důvěře se tradičně těší prezident republiky. V předchozích dvou měsících mu věřilo 74 procent lidí, v listopadu to je o čtyři procenta méně. Potvrdil se také další trend, podle nějož mají větší důvěru lidí obecní (59 procent) a krajská zastupitelstva (42 procent), než parlamentní komory. Ty skončily v listopadu se shodným výsledkem 23 procent. 

Důvěra obyvatel k ústavním institucím (v %)
V/06 IX/06 X/06 XI/06
prezident 71 74 74 70
Sněmovna 29 30 21 23
Senát 27 27 23 23
krajské zast. 47 46 46 42
obecní zast. 64 62 61 59
Zdroj: CVVM

Vládě v říjnu nevyslovili důvěru poslanci, proto se už v listopadu důvěra občanů v kabinet nezjišťovala.

Na hodnocení nemá velký vliv pohlaví, věk ani vzdělání dotázaných. Jediná výjimka je u úřadu prezidenta, kterého kladněji hodnotí mladší lidé s vyšším vzděláním.

O poznání důležitější jsou stranické preference respondentů. Nejlépe hodnotí prezidenta a vládu stoupenci ODS. Nejkritičtěji se naopak vyjadřují příznivci ČSSD a KSČM.