Článek
"Jsme již 17 let od pádu komunistického režimu a nedá se říci, že bychom se zcela nebo alespoň z velké části vyrovnali s touto naší neblahou minulostí," uvedl senátor Jiří Liška (ODS), který ve Sněmovně senátní návrh obhajoval.
Ústav by měl například na starosti i seznamy spolupracovníků Státní bezpečnosti (StB).
Poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek tvrdil, že podobné zkoumání minulosti nevede k tomu, že se zjistí pravda, ale jen k dezinformacím. Levicoví poslanci také argumentovali tím, že vznik úřadu by byl nákladný.
S emotivním projevem vystoupil bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček. "S jistotou říkám, že tento pokus znásilnit historickou vědu a vlámat se do ní ohrožuje nejen dobré jméno kvalifikovaných poctivě bádajících historiků, tento pokus ohrožuje i věrohodnost České republiky jako právního státu," uvedl v projevu. Dějiny v období komunismu nebyly podle něj jen dějinami porušování práv a aktů státního násilí. Vadí mu, že ústav by zkoumal jen tuto oblast.
Poslanci nyní zákon projednají ve výborech a definitivně o něm rozhodnou až příští rok.
Podobné instituce existují v Německu, Polsku nebo na Slovensku. V Česku roli dříve plnil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který se ale později začlenil pod ministerstvo vnitra.