Článek
„Sraženina putuje krevním řečištěm, pokud se dostane do plic, hrozí plicní embolie, následná zástava srdce a úmrtí,“ řekl Právu v úterý docent Petr Dulíček z II. interní kliniky Oddělení klinické hematologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Zhruba šest až osm procent lidí má k žilní trombóze vrozené sklony, ostatní ji mohou dostat například po operaci nebo dlouhodobém znehybnění, ale i nádorovém onemocnění. Nejvyšší riziko představuje náhrada kyčelního či kolenního kloubu, operace zlomeniny kosti stehenní a břišní operace v důsledku nádorového onemocnění. Nejvíce je ohrožena starší generace nad 60 let, kde žilní trombózou trpí jeden člověk ze sta.
K trombóze může dojít i po dlouhém letu letadlem trvajícím více než osm hodin.
Příznaky žilní trombózy jsou bolesti nohou, otoky lýtek a celkový pocit těžkých nohou. Prevencí je podle Dulíčka dostatek pohybu, pitný režim, ale i léky s účinnou látkou rivaroxaban.
„Pacient po propuštění z operace do domácího léčení nebo rehabilitace by měl léky užívat až 35 dní,“ soudí lékař a dodává, že následky trombózy, například postrombotický syndrom, mají vliv na kvalitu života člověka. Většinou pacient není schopen delšího stání, protože ho začnou nohy bolet, a je také mnohem náchylnější k bércovým vředům.
