Vysoká hladina kyseliny močové může upozornit i na závažné onemocnění srdce

Kyselina močová vzniká při metabolismu purinů, organických sloučenin hojně se vyskytujících např. v červeném mase, pivě, lihovinách či v některých mořských plodech. Naše tělo si navíc vytváří i své vlastní puriny a následně i kyselinu močovou, a to v okamžiku, kdy metabolizuje fruktózu a alkohol.

Tělo přitom tuto odpadní látku neumí odbourávat, proto se z těla vylučuje, a to střevy či ledvinami. „Pokud je hladina kyseliny močové v normě, vše funguje tak, jak má. Jakmile ale její hladina překročí určitou hranici, přebytek kyseliny močové se začne v ledvinách v podobě krystalů usazovat a následně mohou přerůst v ledvinové kameny. Zároveň se tyto krystaly mohou usazovat i v kloubech a šlachách, což může vést k jejich bolestivému otoku a zánětu, a tedy k onemocnění dnou,“ vysvětluje ve své knize Příroda chce, abychom byli tlustí urolog Richard Johnson z University of Colorado.

Podle odborníků to však jen u usazování krystalů kyseliny močové v ledvinách a kloubech nekončí. V posledních desetiletích začala být kyselina močová spojována i se srdečními infarkty, srdečními chorobami a systémovými záněty. „Nově mají lékaři navíc k dispozici údaje, které ukazují, že až 80 % lidí s dnou má také krystaly této kyseliny v aortě nebo koronárních tepnách,“ upozorňuje profesor Johnson.

Tyto krystaly tak mají poměrně velký potenciál poškodit také srdce. I z tohoto důvodu sleduje hladinu kyseliny močové u svých pacientů kardioložka Mimi Guarneriová, zakladatelka a prezidentka Akademie integrovaného zdraví a medicíny v Los Angeles.

Překročí-li hladina kyseliny močové 720 µmol/l, je velká pravděpodobnost, že má dotyčný buď ledvinové kameny, či trpí dnou. Kardiovaskulární rizika přitom hrozí už při nižší hladině, a to nad 450 µmol/l.

„Účinky kyseliny močové na srdce tak probíhají skrytě. Přitom právě tato odpadní látka může i při této hladině způsobovat oxidační stres a poškozovat výstelku krevních cév,“ varuje Mimi Guarneriová.

Lidé by si měli uvědomit, že vše, co ovlivňuje krevní cévy, je rizikové nejen pro srdce, ale i mozek. Jak ukázala studie, která sledovala 1598 seniorů po dobu deseti let, ti, co na začátku zkoumání měli nejvyšší hladinu kyseliny močové, měli 1,8krát vyšší pravděpodobnost rozvoje demence. Následující japonská studie zase ukázala, že lidé s vyšší hladinou kyseliny močové mají čtyřikrát větší pravděpodobnost kognitivní poruchy.

Podle odborníků to může být způsobeno tím, že kyselina močová inhibuje (snižuje či zcela blokuje) produkci oxidu dusnatého, který uvolňuje krevní cévy a usnadňuje průtok krve. „Pokud tedy začne být oxid dusnatý pro mozek nedostupný, může dojít k ohrožení průtoku krve mozkem,“ dodává neurolog David Perlmutter.

Dna byla kdysi známá jako nemoc králů, protože jen bohatí si mohli dovolit konzumovat velké množství červeného masa, vnitřností, plodů moře, sardinek, ančoviček, piva a lihovin. Dnes vyšší hladinu kyseliny močové mají i mladí lidé, kteří víc než tyto potraviny ve velkém pijí sladké limonády.

I z tohoto důvodu se vědci v souvislosti s vyšší hladinou kyseliny močové soustředili na ochucené nápoje a zjistili, že je velmi problematický zejména kukuřičný sirup neboli glukózovo-fruktózový sirup, který se do slazených nápojů ve velkém přidává jako levnější varianta cukru.

„Jde o to, že tento sirup obsahuje mnohem více fruktózy než klasický bílý cukr. A právě fruktóza dokáže negativně ovlivnit hladinu kyseliny močové, a to dokonce mnohem více než potraviny bohaté na puriny,“ vysvětluje Perlmutter.

Zatímco 80 % glukózy se rychle přetváří v energii a 20 % se jí promění v játrech v glykogen, který se uchová pro příští potřebu, téměř všechna rafinovaná fruktóza se v játrech mění ve škodlivé tuky.

Fruktóza obsažená v ovoci tak nebezpečná pro naše zdraví není. Jednak proto, že spolu s fruktózou konzumujeme i vlákninu, která zpomaluje její vstřebávání v těle, a zároveň vitaminy, které pomáhají neutralizovat škodlivé účinky metabolismu fruktózy.