Hlavní obsah

Vitiligo – nemoc, která nahlodá sebevědomí

Právo, Václav Pergl

Bílé skvrny po celém těle nebo ložiska výrazně světlejších vlasů, vousů, řas či obočí. To je kožní onemocnění, takzvaná depigmentace neboli vitiligo. Je sice téměř neškodné pro zdraví a není infekční, ale je nebezpečné pro psychiku. Vitiligo přitom postihuje kolem dvou procent populace.

Foto: Profimedia.cz

Vitiligo postihuje až dvě procenta populace.

Článek

„V dávných dobách byla tato nemoc dokonce řazena do stejné kategorie jako lepra,“ říká profesorka Jana Hercogová, zakladatelka Dermatologie Prof. Hercogové – Kliniky preventivní dermatologie v Praze.

Staří Indové považovali postižené za nečisté, a ti tak žili na okraji společnosti. Nyní už víme, že jde o nemoc, která není nakažlivá ani bolestivá, její hlavní komplikací jsou ale psychické problémy, které sužují postiženého právě kvůli odlišnostem ve vzhledu kůže.

Největší problém – psychika

„Vitiligo postihuje až dvě procenta populace. Hlavním problémem je ztráta sebevědomí. Každému vadí, pokud je jeho kůže nestejnoměrně zbarvená, protože to přitahuje pozornost okolí. To, že vitiligo je i nemoc spojená s dalšími celkovými chorobami, málokdo ví,“ tvrdí profesorka.

V době, kdy se každý chceme odlišovat, by se mohlo zdát jako jednoduché s vitiligem žít, opak je ale pravda. Zvlášť, začnou-li se objevovat depigmentace na obličeji, který slouží jako dorozumívací prostředek, dochází u nemocných k psychickým problémům, ke studu a k uzavírání se do sebe.

Problémem je podle Hercogové i fakt, že vývoj vitiliga nelze předpovědět – neví se, kdy se nemoc zastaví, nebo zda se budou v budoucnu objevovat nové projevy.

Už od puberty

První bílá skvrnka se objevuje nejčastěji mezi pubertou a 30. rokem života. Ke ztrátě pigmentu dochází v důsledku nefungování melanocytů, buněk produkujících melanin, tedy kožní barvivo.

Přesná příčina není dosud známá, část viny je přisuzována genetické predispozici a podle mnohých zdrojů se onemocnění řadí mezi autoimunitní.

Kde jsou skvrny nejčastěji

Vitiligo se sdružuje s kožními nemocemi, například atopickým ekzémem nebo s alergickými a autoimunitními nemocemi – astmatem, sennou rýmou, cukrovkou či střevními záněty.

Oči, ústa, nos a ruce. To jsou místa nejčastěji postižená bílými skvrnami u nejčastější formy vitiliga. Na oblastech častěji vystavených slunci se totiž depigmentace projevuje obvykle nejdříve.

Bílé skvrny se ale mohou objevovat na nártech, v podpaží, tříslech a na genitáliích. Vznikají i v místech, která jsou vystavena tlaku, tření, ba dokonce v místech po poranění.

Vitiligo je léčitelné a vyléčitelné až u tří čtvrtin pacientů.

Vývoj nemoci je těžké odhadnout. U někoho se samovolně zastaví, jiným se skvrny zvětšují a spojují. Někdy dochází k ústupu, a to u pěti až dvaceti procent pacientů.

„Vitiligo je léčitelné a vyléčitelné až u tří čtvrtin pacientů. Optimální je kombinace fototerapie cílené na bílé skvrny a místních léků po omezenou dobu,“ dodává profesorka Hercogová.

A jak se vitiligo liší od albinismu? Rozdíl je v barvě oční duhovky – u vitiliga zůstává barva nezměněná.

Čtyři druhy vitiliga

  • Fokální (ložiskové) – skvrny se vyskytují pouze na jednom či dvou místech, jejich rozsah nepřekračuje více než pět procent povrchu kůže.
  • Segmentální – světlá ložiska jsou pouze na jedné straně těla.
  • Generalizované – depigmentace se objevuje symetricky na obou stranách těla, nejběžněji postihuje obličej, trup a končetiny; jde o nejčastější druh vitiliga.
  • Univerzální – ztráta pigmentu postihuje více než 80 procent kožního povrchu; jde o nejobtížnější formu onemocnění.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám