Správná dieta nesmí dítě stresovat

Léčba spočívá především v dodržování diety a úpravě životního stylu. Dieta s nízkým obsahem cholesterolu je ale závažným zásahem do látkové výměny rostoucího dítěte. Určité množství cholesterolu totiž potřebuje každý ke svému zdárnému vývoji. Podílí se na vzniku řady důležitějších hormonů, žlučových kyselin a je součástí buněčných membrán.

I když se na první pohled zdá jednoduché sestavit vhodnou dietu, musí to udělat odborník. Strava má zaručit nejen odpovídající přísun cholesterolu a zdravý vývoj dítěte stejně jako dostatečný přísun energie, bílkovin, vitamínů a stopových prvků. Kromě toho nesmí dítě stresovat a vyvolávat v něm pocit, že je nemocné. Nedílnou součástí změny životosprávy je i pohybová aktivita.

"Pokud je dietní léčba po půl roce opravdové snahy neúspěšná, předepisuje už lékař léky. Odborníci jsou při jejich volbě velmi uvážliví, protože léky mohou vyvolávat nežádoucí účinky. Dávají se jen starším dětem, při vysokém riziku v rodině a pouze ve specializovaných centrech, kde je možnost dokonalé diagnostiky a kontroly léčby. Například u nás předepisujeme léky u 3 až 4 procent dětí po pubertě s geneticky ověřenou rodinnou hypercholesterolémií," uvádí primář prof. MUDr. Josef Hyánek, DrSc., z Metabolické ambulance Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Nemocnice Na Homolce.

Změna životního stylu dítěte a dodržování diety s nízkým obsahem cholesterolu vyžaduje spolupráci celé rodiny. Její pravidla je třeba probrat nejen s matkou, ale i s dalšími členy rodiny. Ideální je získat ke spolupráci například otce nebo dědečka nebo někoho jiného, kdo má v rodině autoritu. Bez pozitivního vzoru někoho z rodiny je jen malá naděje, že dítě bude dietu úspěšně dodržovat.

Děti, které mají už při prvním vyšetření zřetelně zvýšený cholesterol, jsou z rodin, kde se nesportuje, všichni se přejídají a děti jsou odkázány na stravování ve školní jídelně, bufetu či rychlém občerstvení, a tak jednoznačně je u nich příčinou potíží nevhodná výživa. Tento problém se týká téměř 80 procent pacientů z Metabolické ambulance.

Obvykle platí, že čím jsou matky zaměstnanější, tím menší pozornost věnují stravování svého dítěte, a tím horší stravovací návyky má jejich potomek. Výjimkou nejsou děti, které si jídlo samy kupují za kapesné. Dávají přednost sladkostem a výrobkům rychlého občerstvení, které snadno získají ve školních automatech. Některé děti nejedí ovoce a zeleninu celý týden, vynechávají snídaně a svačiny a část nemá za celý den ani jedno teplé jídlo.

Z letošního průzkumu KHS v Brně vyplynulo, že téměř polovina středoškoláků (43 procent) vynechává snídani, šidí polévku jako součást oběda (43 procent) a největší porce přesouvá až do večerních hodin. Pitný režim je často nedostatečný a převažují v něm nevhodné slazené limonády. To potvrzuje i průzkum Floraporaden, který zjistil, že více než třetina dětí (34,8 procent) vypije denně přes 0,5 litru slazených limonád.

"V průběhu posledních let se zjistilo, že kromě nepořádných a nedbalých matek mohou zdraví dítěte ohrozit i přehnaně úzkostlivé. Po úmrtí manžela nebo otce na infarkt se snaží chránit dítě před podobným osudem drastickými dietami. Tím ovšem na druhé straně ohrožují jeho zdravý vývoj.

V těchto případech je nutný opatrný návrat dítěte k normální dietě s nízkým obsahem cholesterolu a osvědčila se i spolupráce s dětským psychologem. Jestliže totiž srdečně cévní příhoda postihla rodiče například ve 40 letech, je možné podle světových statistik očekávat, že u potomka s poruchou látkové výměny tuků se dostaví již ve třiceti letech, tedy o deset let dříve," vysvětluje profesor Hyánek.

V podstatě jde o běžné potraviny, které jsou obohaceny o určité prospěšné látky, které mají prokazatelně příznivý vliv na zdraví. V případě hypercholesterolémie se jedná o rostlinné steroly - tzv. stanoly, které blokují vstřebávání cholesterolu, a tak výrazně snižují hladinu LDL (špatného) cholesterolu.