Článek
Podle webu studyfinds.org to vyplývá ze studie, kterou na základě internetových dotazníků od 16 750 mužů a žen z 18 zemí loni zpracovala firma Kaspersky Lab. Mnozí účastníci ankety dávali jasně najevo, že sociální média v nich budí závist vůči ostatním.
Téměř tři pětiny tázaných (57 procent) měly pocit, že jejich přátelé mají lepší život než oni sami už při pohledu na jejich aktivity na sociálních mediích. I pouhé prohlížení fotografií ze šťastných oslav svátků u přátel budilo pobouření téměř poloviny z nich (45 procent).
Více než tři pětiny tázaných (61 procent) se cítily hůř, když zjistily, že se jim někdo „odpřátelil“ a jen o málo méně (59 procent) bylo těch, které pobouřilo nalezení negativního nebo kritického komentáře na jejich profilu.
Výzkumníci dále zjistili, že mnoho lidí je ochotno udělat skoro vše, jen aby získali lajky od těch, kdo je sledují.
„Tato studie nám ukázala, že lidé jsou v pokušení sdílet více informací, jen aby získali více lajků a měli lepší pocit ve vztahu k času, který tráví na sociálních médiích; potenciálně vystavují riziku sebe i osoby, o něž se starají,“ zní závěr studie.
Osobní kontakty hodně slábnou
Dvě pětiny lidí otevřeně žárlí, když vidí, že jejich přátelé mají více lajků či komentářů, než oni sami. To, kolik lajků kdo má, nevzrušovalo pouhou třetinu tázaných. A muži jsou více než ženy (32:21 procentům) ochotni zveřejňovat kvůli lajkům komické fotky svých přátel.
Studie také zjistila, že „lidé jdou na sociální média proto, aby se cítili lépe“. Polovina účastníků sdělila, že je používá jako prostředek k umístění optimistické věci a 61 procent sdělilo, že tam dávají věci, které u nich budí úsměv.
Studie také potvrdila, že díky nově nabyté možnosti neustále komunikovat a zůstat v kontaktu on-line jsou uživatelé sociálních médií v osobním kontaktu méně než v minulosti.
Asi jedna třetina lidí komunikuje méně se svými rodiči (–31 procent), dětmi (–33 procent) a přáteli (–35 procent), protože je mohou jednoduše sledovat na sociálních médiích. Jen o něco lepší to bylo mezi partnery, kde byl zaznamenán pokles v osobním kontaktu pouze o 23 procent.
To může nadělat hodně škod ve světě, kde virtuální „upravování“ života tak, aby vypadal dokonaleji, je pro mnoho lidí přitažlivější než skutečný život.
Jsme slepí vůči negativnímu
„Za určitých okolností vnímají lidé on-line komunikaci těch druhých jako hyperosobní sdělení, a tak si mohou nesprávně nebo přehnaně vyložit zprávy na sociálních médiích,“ upozornila také Astrid Carolusová, mediální psycholožka z univerzity ve Würzburgu.
„Cítíme se obzvláště blízko, jsme slepí vůči negativnímu, zaměřujeme se na možné pozitivní záměry v pozadí zprávy, tak ji vykládáme přehnaně,“ dodala varovně.
Účastníci ankety byli dotazováni na typy položek, které umisťují na sociální média, i na typy příspěvků od ostatních, které mají pozitivní nebo negativní vlivy na jejich nálady. Byli také tázáni, co by mohli udělat, aby získali více lajků od těch, kdo je sledují. Mezi možnostmi bylo zařazeno i zaslání neslušných fotek přátel a kolegů nebo odhalení citlivých informací o někom jiném.