Hlavní obsah

Při infarktu rozhoduje prvních devadesát minut

Právo, Václav Pergl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Pacient, kterého postihne infarkt myokardu, by měl být nejpozději do devadesáti minut dopraven na specializované pracoviště, kde mu bude poskytnuta celková příslušná péče. V síti českých zdravotnických zařízení je to až na výjimky všude možné.

Foto: Jaroslav Hrubý
Článek

"Ideální model by měl vypadat tak, aby v každém krajském městě byla pro pacienty k dispozici katetrizační laboratoř. Ta v současnosti chybí již jen v Karlovarském a Jihlavském kraji," uvedl v úterý docent Petr Niederle, primář kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.

Dodal, že v České republice v zásadě platí pravidlo, že pacienta s infarktem lze do 100 kilometrů převézt právě na pracoviště, kde se katetrizační léčba provádí. "Pak má pacient obrovskou šanci, že léčba bude vysoce účinná," řekl Niederle.

Od roku 1994 infarkty v České republice poklesly zhruba o dvanáct procent. Právě v prvních dvou hodinách má pacient největší šanci na záchranu života. Někdy ale příbuzní váhají, zda mají první pomoc zavolat. Sanitky pak přivážejí pacienty s infarktem do nemocnic přibližně v rozpětí od 4 do 12 hodin po události. Mnohdy však již bývá příliš pozdě.  

Roste počet operací

Kardiologie zaznamenala od roku 1989 obrovský vzestup. V České republice je 13 kardiochirurgických pracovišť. "Ta uskutečnila loni 11 000 srdečních operací a z nich necelých 70 procent tvořily bypassové operace," řekl doktor Štěpán Černý, primář kardiochirurgického oddělení uvedené nemocnice.

Průměrný věk pacientů, kteří se kardiochirurgické operaci podrobí, je nyní 64 let a za posledních šest let se zvýšil o čtyři roky. "I díky tomu stoupá průměrný věk v České republice u mužů, což je pozitivní," řekl doktor Černý. Homolka spolupracuje například s nemocnicí v Liberci a přes internetový přímý přenos se lékaři radí nad stavem pacientů s infarktem.  

První pomoc je rozhodující

Velmi důležitá při infarktu je první pomoc. Docent Niederle soudí, že varovným signálem je prudká svíravá bolest na hrudi, která vystřeluje do zad a někdy i do žaludku.

"Člověk je nervózní, potí se, přechází po místnosti. Jestliže bolest trvá 15-20 minut, musí se okamžitě zavolat rychlá záchranná služba. Někdy je dobré podat postiženému i acylpyrin, který ředí krev," soudí docent Niederle.

Po infarktu každý pacient musí bezpodmínečně změnit životosprávu, protože nejvážnějšími rizikovými faktory infarktu jsou kouření, obezita, vysoký cholesterol v krvi a nedostatek pohybu.

Reklama

Související témata:

Související články

S rybami proti infarktu i proti vráskám

Čím víc toho víme o rybím mase, tím je jasnější, že nemusí být jen pochoutkou, ale i lékem. Pomáhá nás chránit před infarktem nebo mrtvicí. Snižuje riziko...

V USA objevili gen infarktu

Genovou souvislost infarktu se podařilo odhalit americkým vědcům. Objevili nejen "infarktový gen " ALOX5, ale i způsob, jak snížit rozvoj aterosklerózy, která...

Výběr článků

Načítám