Článek
Zpěv vrabce má obvykle hodnotu 30 decibelů. Hlasitá konverzace lidí na ulici se pohybuje kolem 60–80 decibelů. Klakson automobilů má sílu 85 decibelů, přičemž zvuk sbíječky i 120 decibelů, což je hranice, kdy zvuk začíná být již bolestivou záležitostí. Ve skutečnosti uši trpí již při 100 decibelech, kterých často dosahuje zvuk na hudebních koncertech či diskotékách.
Naše tolerance vůči hluku má ale i psychickou dimenzi. Zvuky, které přicházejí zvenčí, se tolerují hůře než zvuky, které sami vydáváme. Vnímání hluku navíc také závisí na individuálních, sociálních, kulturních a environmentálních faktorech.
Kromě několika zvuků považovaných za relaxační, jako je například hukot mořských vln, je jen málo těch, na nichž se všichni shodnou. Určitý druh hudby okouzluje jedny, zatímco jiné znervózňuje. Kohouti, krávy a zvony mají své zastánce, jiní je nesnášejí.
Hlasitá hudba ve sluchátkách může nenávratně poškodit sluch, tvrdí odborníci
Nepříjemný tak může být i hluk na venkově. Zvuky traktoru, ale i mnohých zvířat zde totiž v důsledku tichého pozadí vyniknou ještě více a mohou tak být pro mnohé nepříjemné.
Netrpí jen sluch
Hluk, jemuž jsme denně vystaveni, může narušit spánek a vést ke chronické únavě. I když si na zvuky v pozadí můžeme psychicky zvyknout, fyziologický vliv zůstává a může vést ke stresu, oslabení imunity a ke zvýšení rizika vzniku obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních chorob.
V důsledku nadměrného hluku může stoupat i agresivita lidí v okolí. Často se tak děje zejména u sousedů.
„Už při poslechu sousedů tak může jedinec cítit neklid. Časem, kdy začne být hluk větší, slyší ho ještě dříve, než ve skutečnosti začne, a problémy se začnou kumulovat. Nejsou pak výjimečné situace, kdy jeden ze sousedů zaútočí na druhého,“ upozorňuje pro deník Le Figaro doktor Jean-Claude Normand z lyonské univerzity Clauda Bernarda.
Jak usnout v hluku? Pomohou vám stavební úpravy, špunty do uší a šumítka
Hluk navíc může škodit ještě před narozením. „V posledních třech měsících těhotenství má už plod sluch a kromě toho, co sám slyší, může trpět důsledky stresu, který pociťuje matka,“ dodává Jean-Claude Normand.
Proč je dobré sluch chránit
Po narození máme k dispozici jistý kapitál sluchových buněk, které se už nikdy neobnoví, proto je potřeba je chránit.
Je tedy důležité najít si chvilku klidu, aby se organismus zotavil, nejlépe procházkou v parku, kde nasloucháme zvukům přírody, nebo několika minutami v nejtišší místnosti. Když se hluk zdá nesnesitelný, přispívají tyto kroky k uvolnění. Naopak snažit se přehlušit nepříjemný zvuk například hudbou není to nejlepší řešení.
Neslyšící dvojčata si zase užívají hudbu
Jak na pracovišti
Na pracovišti platí zákonná úprava pro ochranu sluchu, za jejíž porušení hrozí vysoké pokuty. Riskantnější je ale hluk mimo pracoviště.
„Příliš mnoho mladých lidí nedbá informačních kampaní o riziku spojeném například s poslechem příliš hlučné hudby po delší dobu. Tak se poškození sluchu kumuluje,“ uzavírá Normand.
Z pohledu nadměrného hluku jsou nejohroženější skupinou pracovníci ve stavebnictví, průmyslu a zemědělství. Hluchota se tak stává stále častěji nemocí z povolání.
Přestože jsou dnes již pracovníci vůči hluku poměrně dobře chráněni, každý pátý zaměstnanec trpí i tak problémy se sluchem.
