Lépe a rychleji odhalí nádory. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má nové diagnostické centrum

Technologie PET/CT je považována za nejmodernější metodu v diagnostice nádorových onemocnění. Spojuje vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET) a výpočetní tomografií (CT). Nový přístroj PET/CT (konkrétně model GE MI 5 DR) ve všech těchto klíčových parametrech překonává předchozí systém.

„Máme novou generaci předchozího přístroje. Lepší je zejména v tom, že zachytí více radioaktivního záření, která vychází z pacienta po předchozím podání radioaktivní vyšetřovací látky, tzv. radiofarmaka,“ rozpovídal se před kamerou Novinek přednosta Ústavu nukleární medicíny David Zogala.

„Nový stroj dokáže záření vycházející z pacienta zachytit více a citlivěji, což znamená, že to také dokáže v kratším čase, a je schopen ‚obrázky‘ dělat detailnější a kontrastnější. Je rovněž schopen zachytit menší ložiska nemoci a potřebuje k tomu méně radiofarmaka, než tomu bylo dříve. Tím i méně ozáříme pacienta, a to je další věc, která je velmi důležitá. Minimalizovat radiační zátěž, “ doplnil.

Přístroj tedy ústav využívá k detailnějšímu vyšetření, nikoliv k samotné léčbě nádorů. Avšak kvalitní a přesná diagnostika je pro správnou a efektivní volbu terapie naprosto zásadní.

„Zabýváme se nejvíce diagnostikou v onkologii, tedy u zhoubných nádorů. Lidé sem přicházejí většinou v okamžiku již známé diagnózy. Naše vyšetření nenahrazuje histologické vyšetření ani biopsii. My hlavně dokážeme přesně zodpovědět, kde všude v těle se nádor nachází, eventuálně jaké má vlastnosti, funkce,“ upřesnil Zogala.

Lidé se tedy do Ústavu nukleární medicíny nejčastěji dostávají ve fázi, kdy se hodnotí, jak je nemoc rozsáhlá. „Dělá se takzvaný staging (určování rozsahu), pak v některých případech dochází k zobrazování efektu léčby, tedy jak je léčba úspěšná, protože právě nález PET může být v tomto přesnější, než samotné CT. Pak se tu pacienti opět mohou objevit také v rámci kontrol, kdy pátráme, zda po úspěšné léčbě nedošlo k dalšímu vzplanutí nemoci,“ vysvětlil.

V lepší diagnostice pomáhá lékařům nejen přístroj PET/CT, ale též dvě gamakamery, které pracují na podobném principu jako PET, využívají však jiný typ radiofarmak. Lékaři je také využívají k zobrazování vnitřních orgánů a především jejich funkce.

„Na gamakamerách se provádí velmi často diagnostika onkologická, neméně však i vyšetření jiných chorob. Opět zde jde hlavně o zobrazení funkce. Lze tak vyšetřovat prokrvení srdce při ischemické chorobě srdeční, funkce ledvin, mozkové poruchy při Parkinsonově nemoci, poruchy toku mízy a další,“ doplnil Zogala.

Moderní gamakamery jsou podle lékaře citlivější, pro vytvoření snímku je tak také možné použít menší množství radiofarmak, popřípadě zkrátit dobu nutnou pro vyšetření. Mají navíc rovněž lepší obrazové rozlišení. Jedna z nových gamakamer přináší také plnohodnotnou CT jednotku, což dále rozšiřuje a zpřesňuje diagnostické možnosti.

„Nukleární medicína využívá cílení radiofarmak na konkrétní procesy či struktury v organismu. Ty mohou být při nemocích narušeny a tím se mění i obraz získaný z vyšetření, čehož lze využít při diagnostice a následně i terapii,“ doplnil David Zogala.

NA PET/CT stráví pacient zhruba dvě a půl až tři hodiny. „Po příchodu nemocného je potřeba přibližně půlhodina na administrativní záležitosti. Zavádí se nitrožilní jehla, tzv. kanyla. Většina radiofarmak se podává nitrožilně, na PET se tak aplikují všechna, velmi často také kontrastní látka pro CT. Po aplikaci je nutné vyčkat na rozprostření radiofarmaka v těle, to obvykle bývá asi hodina,“ vysvětlil průběh vyšetření přednosta Ústavu nukleární medicíny.

„Až pak pacient ulehá pod náš nový přístroj. Detailní vyšetření, tedy ‚tvorba obrázků‘ trvá asi 20 minut. Pak už zbývá bezpečnostní půlhodina, abychom věděli, že nedošlo k alergické reakci po podání kontrastní látky,“ doplnil Zogala.

Na přístroji mohou vyšetřit více typů nádorů, záleží na typu použité vyšetřovací látky. Nejčastěji využíváme ‚značený cukr‘, který ukazuje intenzitu metabolismu. Velká část nádorů ji má zvýšenou a toho lze využít pro jejich nalezení. Nejčastěji takto vyšetřujeme pacienty s nádory plic, uzlin (lymfomy) a kožním nádorem – melanomem,“ prozradil.

Vyšetření PET ale rozhodně není přínosné či nutné pro všechna nádorová onemocnění, a ani se jich značná část takto nevyšetřuje. „Opravdu závisí na tom, z jakého orgánu ten nádor pochází, jaké má histologické složení. V řadě případů si lékaři dokážou poradit i pomocí běžných vyšetření. Neplatí, že každý nádor musí být vyšetřen na PET,“ doplnil přednosta.

Přístroj používají lékaři v praxi i k vyšetření jiných než nádorových onemocnění. „Co se týká zmíněného značeného cukru, tak ten se velmi často používá k hledání zánětů v těle. Především takových zánětů, které se špatně zobrazují na jiných metodách, tedy záněty srdce a cév,“ dodal lékař.

„Máme k dispozici i různá speciální radiofarmaka, pomocí kterých vyšetřujeme velmi vzácné nádory neuroendokrinní, a také horké téma dnešní doby, karcinom prostaty,“ prozradil Zogala štábu Novinek.cz.

Karcinom prostaty je dnes v Česku nově diagnostikován zhruba u osmi tisíc mužů ročně a řada dalších již je s ním léčena. „Pro přesnější diagnostiku karcinomu prostaty máme k dispozici radiofarmakum, které se nazývá značené PSMA. Je to v dnešní době asi nejpokročilejší možnost, jak si zobrazovat, kde se karcinom prostaty nachází a jaké má vlastnosti. Mimo jiné by mělo sloužit jako vstupní brána pro léčbu pomocí radionuklidů, jejíž příchod do běžné praxe v ČR netrpělivě očekáváme,“ doplnil.

V plánu mají lékaři z pražské Všeobecné fakultní nemocnice své možnosti ještě posunout a zaměřit se na vyšetření Alzheimerovy choroby, která je také na PET možná, ale na starém přístroji již pro ni nezbýval prostor.

„Chystáme se zavést i vyšetření degenerativních onemocnění mozku. I to je dnes pomocí speciálních radiofarmak možné na nukleární medicíně cestou PET diagnostikovat,“ uzavřel David Zogala.