Článek
Krokoměr se obvykle připevňuje k opasku a počítá svému nositeli kroky, které udělá během dne. Ty dokonalejší mají více funkcí a jsou schopny spočítat i spálené kalorie, lze na nich nastavit délku vlastníkova kroku, hmotnost pro přesnější výpočet ušlé vzdálenosti a spotřebované energie.
Některé přístroje mohou měřit okolní teplotu nebo mají zabudované hodiny, stopky či rádio. Z analýzy, o které informovala agentura AP, vyplynulo, že člověk vyvine větší fyzickou aktivitu v závislosti na tom, zda si stanoví cíl a zda si potom každý den zapisuje ušlé kroky.
"Každý večer si zapíšete, kolik kroků jste ten den ušli," říká spoluautorka studie Dena Bravataová ze Stanfordovy univerzity. "Když si pak zalistujete diářem zpět, můžete v něm zjistit určité modely: dva dny v týdnu jsem chodil po schodech pěšky a zvýšil se počet kroků."
Výzkum internistky Bravataové ukázal, že uživatelé krokoměrů zvýšili svoji fyzickou aktivitu o 27 procent, ušli denně o kilometr a půl více než v době, kdy krokoměr neměli. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 2700 dobrovolníků v průměrném věku 49 let. Z 85 procent šlo o ženy.
Velmi důležité je vést si deníček a stanovit si cíl
Dobrovolníci zhubli v průměru o několik kilo. Jejich krevní tlak výrazně klesl, čímž se snížilo riziko mozkové mrtvice a srdečních nemocí, řekla Bravataová.
Klíčové je podle ní vést si "krokový deníček"; ti, kdo to nedělají, obvykle chůzi nezintenzivní. Fyzickou aktivitu nezvýší obvykle ani ti, kdo si nestanoví krokový cíl.
Japonské hnutí fyzické zdatnosti stanovilo například jako denní cíl 10.000 kroků, ale ke zvýšení aktivity stačí i skromnější cíl, soudí Bravataová.