Držíme smutné evropské prvenství v počtech případů onemocnění klíšťovou encefalitidou

Už dávno neplatí, že klíště chytnete nejčastěji v lese či vysoké trávě. Dnes je naleznete úplně všude, i v městských parcích a zahradách. Jelikož jsou v posledních letech klíšťata stále odolnější, naleznete je i ve vyšších nadmořských výškách kolem tisíce metrů nad mořem.

Riziko onemocnění je u nás vysoké především kvůli nízké proočkovanosti, která se pohybuje kolem 33 %, zatímco třeba v Rakousku je 79 %. Ve Švýcarsku je od roku 2019 dokonce toto očkování hrazeno z veřejného zdravotnictví, aby se proočkovanost populace maximalizovala.

Paradoxní také je, že doporučené očkovací schéma přesně podle doporučení dokončí pouze třetina očkovaných.

Lidé u nás na očkování stále pohlížejí s velkým despektem. Mnozí si myslí, že jim žádné riziko onemocnění nehrozí, protože nenavštěvují rizikové oblasti či nepatří do rizikové skupiny.

Jenže pravda je ta, že klíště lze v dnešní době chytit v podstatě kdekoliv, a to již od brzkého jara po první chladnější dny. Těžké průběhy onemocnění pak hrozí především lidem středního a vyššího věku, přičemž starší lidé jsou proti tomuto onemocnění očkováni minimálně.

V první fázi onemocnění, tedy asi po 10-14 dnech od přisátí infikovaného klíštěte, se nemoc projevuje podobně jako chřipka, tedy zvýšenou teplotou, slabostí a bolestivostí svalů a kloubů. V této fázi ještě nedochází k postižení centrálního nervového systému, a pokud lidé dodrží klid, u většiny z nich obtíže po 2-7 dnech ustoupí.

Po ústupu obtíží a několika dnech zdánlivého klidu se ale mohou objevit silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení. U někoho se může objevit i třes končetin či očních víček, jazyka a někdy i dolní čelisti, zpomalení řeči, poruchy spánku a nesoustředěnost.

V tomto případě se jedná již o druhou fázi onemocnění a je zapotřebí hospitalizace a intenzivní léčba, protože již může jít o zánětlivé postižení mozkových blan.

Těžké průběhy onemocnění jsou přitom často doprovázeny i dalšími komplikacemi – obrnou hlavových nervů, což může vést i k obrně končetin, postižení nervů či poruchou sluchu. U některých lidí přitom může docházet i k selhávání životně důležitých funkcí.

Až několik měsíců po ukončení léčby pociťuje 10 % nemocných poruchy koncentrace, paměti, nespavost/spavost a úzkost.

Lidé se mohou před klíšťaty chránit nejrůznějšími repelenty. Ne vždy ale tato ochrana funguje. Chcete-li mít opravdovou jistotu, pak je očkování tím nejlepším řešením.

V České republice není očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nicméně lze na něj čerpat příspěvky zdravotních pojišťoven na očkování.

Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. První a druhá dávka má být podána v 1 až 3měsíčním intervalu. Pokud je třeba dosáhnout imunitní odpovědi rychle, může být druhá dávka podána za dva týdny po první dávce (tzv. zrychlené schéma).

Čtrnáct dní po druhé dávce je možné očekávat dostatečnou ochranu před klíšťovou encefalitidou. Ochranný účinek je přitom stejně vysoký při základním i zrychleném schématu.

Třetí dávka má pak být podána za 5 až 12 měsíců po dávce druhé. Přeočkování pak probíhá jednou dávkou po 3 až 5 letech.