Článek
„Čím více kvalitního spánku si budete v průběhu života dopřávat, tím kvalitnější můžete mít život ve vyšším věku a vyvarovat se i onemocnění, jako je Alzheimerova choroba,” upozorňuje Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Pomocí lymfatického systému se hluboká spánková stadia podílejí na odplavování toxických látek z mozku, například i škodlivého amyloidu beta, a snižují tak riziko některých degenerativních onemocnění, např. Alzheimerovy demence, kterou charakterizuje vysoké množství amyloidu beta.
Nedostatek spánku nastřádaný v průběhu desítek let života se tak může projevit právě v podobě alzheimera.
Rytmus spánku
Rytmus spánku a bdění se řídí produkcí hormonu melatoninu, který má zpětně vliv i na jeho tvorbu a vylučování.
„Melatonin je tak doslova dirigentem našeho času. Pro tělo je signálem, že je noc, a tedy vhodná doba na spánek," upozorňuje Karel Šonka z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Melatonin pomáhá udržovat 24hodinový rytmus celého těla. Modré světlo z obrazovek počítačů a telefonů vylučování melatoninu blokuje, proto by lidé neměli před spaním tyto přístroje používat.
Melatonin se začne v mozku vytvářet až od třetího měsíce po narození, dítě ho do té doby získává z mateřského mléka. S věkem se tvorba melatoninu zpomaluje, kvůli čemuž mají starší lidé problémy se spánkem. To může vyřešit podávání hormonu ústně. V této formě má slabý hypnotický účinek a silný účinek na nastavení denního rytmu.
Podávání melatoninu pomáhá podle Šonky například i po přeletu více časových pásem nebo při léčbě nesprávného trvání denního rytmu u některých nevidomých.
Problémem v České republice je nedostupnost doplňků stravy s melatoninem na trhu. Ve většině zemí Evropské unie je podle Martiny Šímové ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků melatonin volně prodejný jako doplněk stravy.
Do Česka se před několika lety takový doplněk začal dovážet ze Slovenska, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv posléze zařadil melatonin mezi zakázané látky. Na českém trhu je tak k dostání pouze jako léčebný přípravek na předpis.
Potřebné množství spánku se s věkem snižuje
Například novorozenci potřebují 14 až 17 hodin spánku, školní děti devět až 11 hodin a mladí dospělí a lidé ve středním věku sedm až devět hodin. Pro děti je dostatek spánku důležitý kvůli vývoji mozku, rozvoji intelektových funkcí, řeči, chování, pohybových dovedností a tělesného růstu. U dospívajících má hluboký spánek vliv na vylučování růstového hormonu.
Pro kvalitní spánek platí několik pravidel - pravidelný čas usínání a vstávání, přes den spát maximálně 45 minut, několik hodin před spánkem nekonzumovat nadměrně alkohol a nekouřit, vyhýbat se těžkým a kořeněným jídlům i sladkému a kofeinu (káva, čaje, limonády a čokoláda).
Spánku prospívá i pravidelné cvičení, ale ne těsně před spaním, pohodlné ložní prádlo, příjemná teplota a dobře větraná ložnice, v noci je vhodné eliminovat rušivé zvuky a světlo. Postel by také měla sloužit pouze pro spánek, nikoli pro práci.
V rámci veřejného povědomí o spánku vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) společně se Světovou spánkovou společností (WSA) Světový den spánku.
| Potřeba spánku podle věku | |
|---|---|
| Věk | Délka spánku v hodinách |
| Novorozenci | 14-17 |
| Kojenci | 12-15 |
| Batolata | 11-14 |
| Předškolní děti | 10-13 |
| Školní děti | 9-11 |
| Dospívající | 8-10 |
| Mladí dospělí a střední věk | 7-9 |
| Staří dospělí | 7-8 |
Může se vám hodit na Zboží.cz:
