Detoxikace pomocí citrusů je mýtus

Co nabízí citrusová očista? Grep, pomeranč nebo některý další z citrusových plodů jako jednoduchý přírodní produkt na vyčistění střev. Podle stoupenců této metody, která má očišťovat zažívací trakt, je potřeba sníst jeden kus některého z těchto plodů dvě hodiny po posledním večerním jídle. A pak už nic nekonzumovat.

Každodenní přísun dužiny z citrusů nám prý dokonale vyčistí střeva od všech toxických usazenin. Působí ve střevech jako štětka na vymývání sklenic. Ideálně nám vypucuje klky, tedy výstupky na sliznici střev. Ale zároveň je šetrná. Díky tomu údajně nemusíme doplňovat bakterie střevní mikroflóry, které jsou součástí zažívacího systému.

Lidé, kteří začali praktikovat tuto citrusovou očistu denně, prý zaskočily její efekty. Některé zbavila zdánlivě banální zácpy nebo nadýmání, jiné nepříjemných projevů dráždivého tračníku, bolestí žaludku, případně chronické vyčerpanosti. Dalším odstranila problémy s kůží, vlasy a s dalšími nemocemi. To aspoň tvrdí její příznivci. Ale to údajně nebyl jediný efekt. Ti, kteří ji poctivě dodržovali, shodili během půl roku šest kilo. Jako to? Zbavili se prý odpadů a fekálií zahnívajících ve střevech. A právě tyto toxické odpady, které naše tělo nedokázalo vyloučit, byly příčinou většiny uvedených potíží.

Tím nejhorším následkem pro tělo, které se nedokázalo zbavit nečistot a toxických odpadů, je podle příznivců citrusů rakovina tlustého střeva a konečníku.

Nemoc, která drtivě dopadá právě na Českou republiku. Ta láme ve statistikách rekordy. Pokud jde o výskyt tohoto typu zhoubných nádorů v přepočtu na obyvatele, pohybuje se na předních příčkách na světě. A některé roky je beznadějně první.

Taky z ní máte strach? Slupněte každý večer nějaký citrusový plod a budete prý v bezpečí. To aspoň tvrdí stoupenci a šiřitelé této očisty.

„Tomu se musí smát každý, kdo ví aspoň něco o fungování zažívacího traktu,“ říká MUDr. Petr Mareček. „Představa, že nás pojídání citrusů zachrání například před rakovinou tlustého střeva a konečníku, je naivní.“

Doktor Mareček zároveň upozorňuje, že neexistuje seriózní výzkum, který by doložil, že nedostatek citrusů je rizikovým faktorem pro vznik tohoto druhu nádoru. Ale existují vědecké studie, které dokazují, že rizikovým faktorem pro vznik této choroby jsou:

„Jeden pomeranč, grapefruit nebo mandarinka, které si dopřejeme každý večer, je určitě věc, která nám prospěje,“ říká doktor Mareček. „Ale rozhodně nepokryje doporučenou denní dávku vlákniny, která je 25-30 gramů. Dostatek vlákniny můžeme přitom považovat za jeden z preventivních kroků proti zmíněnému druhu rakoviny. Na rozdíl od propagovaného čištění střev.“

Zcela scestné je podle doktora Marečka tvrzení, že nás očistná kúra využívající citrusy zbaví nějakých jedovatých odpadů, které jsou pro naše tělo vysoce nebezpečné a mohou nám způsobit vážné zdravotní potíže.

Trávicí trakt, podobně jako celý lidský organismus je podle něj pozoruhodný orgán. Vyvíjel se a zdokonaloval tisíce let. Sám se umí přirozeně zbavit všech odpadních produktů látkové výměny. Dovede to svým způsobem dokonale. Nepotřebuje naši pomoc ani žádné vnější zásahy. Ty mu naopak mohou spíš ublížit než prospět. „Například přehnané užívání vlákniny může vyznavačům očistných kúr způsobit nedostatek důležitých minerálů a určitých jiných živin,“ varuje doktor Mareček. „Vláknina je totiž na sebe váže a strhává je s sebou.“

Nevěrohodné je i tvrzení, že díky pravidelnému večernímu pojídání citrusového plodu shodíme šest kilogramů. Pokud chceme zhubnout, musí být výdej naší energie vyšší než její příjem.

Jestli toho dosáhneme menšími porcemi jídla nebo usilovnějším sportováním, je v podstatě lhostejné. Ale dá se pochybovat o tom, že toho dosáhneme jedním citrusem slupnutým po večeři.

„To, co se příznivci této očisty snaží odstranit ze střev jako jedovatý odpad, je jejich přirozený obsah,“ upozorňuje doktor Mareček. „Navíc kvasné a další metabolické procesy jsou normální cestou, jak organismus získává z potravy potřebné živiny. Není na tom nic nebezpečného, zhoubného ani jedovatého.“ Komická je podle něj i představa hromadění odpadů. Buňky střevní sliznice neustále odumírají, odlučují se, odcházejí z těla a nahrazují je buňky nové. Tenhle proces probíhá velmi intenzívně. Neumí si proto představit, jak by se na stěnách střev mohlo něco usazovat. „Pro člověka, který zná fyziologii zažívacího traktu a jeho fungování, jsou podobná tvrzení směšná,“ říká MUDr. Petr Mareček.

A dodává: „Pokud bychom se měli něčeho vystříhat, tak asi přílišné konzumace potravin s různými konzervačními látkami, dochucovadly a barvivy. Ty jsou pro náš organismus skutečně zbytečnou zátěží.“

Příkladem jiného ne příliš šťastného vnějšího zásahu, který nás má zbavit nezdravých usazenin ve střevě, je jejich výplach. Takzvaná hydrocolonterapie. To, co z nich díky této svérázné formě klystýru vyloučíme ven, tam totiž přirozeně vznikne znovu. Což možná není špatné, ale nabízí se otázka, jaký má potom výplach smysl.