Proč v dospělosti přestáváme věřit v kouzla a magii

Článek

Věřit v magii podle teoretiků znamená myslet si, že existují události nebo bytosti, které vzdorují prostoru, času a vlastnostem hmoty. Porušují tedy základní přírodní zákony.

Z antropologického hlediska však byla víra v magii vždy klíčovým prvkem. Ve skutečnosti pomáhala vysvětlit pocity a obavy, pro které neexistovala žádná vysvětlení. Což zřejmě vychází i z evolučního vývoje. Dětství mezi 2. a 7. rokem je charakterizováno symbolickým myšlením. Děti v tomto věku dávají magický význam všemu, čemu nerozumí. Objevují se zde tedy i iracionální obavy, jelikož se děti mnohým věcem snaží porozumět prostřednictvím fantazie. Vkládají své strachy i naději do kouzelných tvorů. Vytvářejí si tak paralelní svět, kde je vše možné a řešitelné.

Původ pověr, kterým věří lidé v mnoha zemích světa

Žena

Kolem sedmého roku však tato etapa končí a ustupuje nové etapě konkrétních operací. V tomto věku jsou děti po stránce vývoje kognitivních funkcí mozku připraveny rozlišit skutečný svět od světa fantazie. Je to dáno tím, že již myslí logičtěji a jsou schopny pracovat na základě pravidel a předpokladů. Přesněji řečeno, přestanou věřit v kouzla a magii, protože získávají následující schopnosti:

Mohou porovnávat prvky a řadit je na základě jejich rozdílů. To jim umožňuje zpracovávat čísla, čas, měření a orientaci.
Umí klasifikovat předměty podle jejich vlastností a určit skupinu, do které patří. Mohou například porozumět hierarchii mezi živými bytostmi, lidmi a savci.
Rozumí konzervaci předmětů. Jinými slovy, i když objekt prochází změnami ve svém vzhledu, chápou, že jde o stejný objekt.
Mohou zvážit různé aspekty stejné situace. Například různé rozměry jednoho objektu.
Chápou prostorové vztahy. Například čas potřebný k vytvoření trasy nebo použití trasových bodů k nalezení skrytého objektu.
Dokážou posoudit kauzalitu. Ačkoli si tuto schopnost plně osvojí až o několik let později, děti začínají být schopny vytvářet logické úvahy mezi dvěma samostatnými událostmi.
Dokážou vytvořit logické vztahy mezi dvěma prvky. Například pokud je čivava pes a psi jsou savci, čivavy jsou savci.
Jejich sebestřednost klesá. V důsledku toho mohou vidět pohledy jiných lidí a přemýšlet o tom, jak chápou svět.

Proč někteří dospělí přesto všechno stále věří v magii a nadpřirozeno?

Víra v magii se zdá být něčím, co v sobě určitým způsobem nosíme všichni. To, s jakou frekvencí se nicméně na magii obracíme, závisí především na našem individuálním kognitivním vývoji a schopnosti hledání logických vysvětlení.

Podle vědců jsou to především zkušenosti a znalosti, které během života získáme, co rozhoduje o tom, k jakým událostem magii použijeme. Například pokud máme pokročilé znalosti fyziky, snadněji použijeme k vysvětlení celé řady věcí její zákony. Stejně tak to funguje v případě aritmetických schopností. Pokud čelíme magické hře založené na číslech, snadněji ji budeme považovat za kouzlo v okamžiku, když nebudeme mít matematické dovednosti.

Svou roli v postoji k víře nicméně může sehrávat i věk. Podle jedné studie se lidé s přibývajícím věkem více kognitivně a emocionálně brání magii. Jinými slovy, když se setkají s událostí, kterou si nedokážou vysvětlit, přisuzují například zmizení předmětu spíše své vlastní nepozornosti než něčemu magickému.

Psychologové se však shodují, že je dobré, když se lidé zcela nepodřizují logice a fyzikálním zákonům a nechávají volný průběh své fantazii. Skutečnost, že se nám některé věci dějí bez vysvětlení, nás může skutečně naplnit nadějí, a jak říká latinské přísloví: Naděje umírá poslední.