Podle jakých vlastností lze poznat toxického člověka

Každý člověk má nějaké osobnostní rysy, které ho charakterizují. Pokud víte, na co se zaměřit, poznáte právě podle podobných rysů i toxického člověka a snadněji se mu vyhnete.

Většina toxických lidí je zaměřena hlavně na sebe. Opravdu často vnitřně věří, že jsou středobodem vesmíru a že jejich potřeby, požadavky a přání mají přednost před ostatními. U takových lidí je pak poměrně typické, že nejsou schopni vnímat pocity druhých a ani si mnohdy neuvědomují, že by svým chováním mohli někomu způsobovat bolest.

Co s tím: Pokud máte vedle sebe takového člověka, který se nezajímá o vaše potřeby, přání nebo limity, je zásadní si s ním stanovit jasné hranice. Jinak bude více či méně posouvat ty vaše.

Řada toxických lidí je ovládána vlastní nejistotou, ze které následně vychází jejich toxicita. Kvůli tomu často viní druhé ze svých potíží a zatahují je do svých problémů.

Co s tím: Člověka, kterého trápí vnitřní nejistota, určitě „nevyléčíte“ tak, že mu budete dokola opakovat, jak je úžasný a že nakonec všechno překoná. Co můžete udělat, je zajistit mu pocit bezpečí a pomoci získat jistotu tím, že ho podpoříte v jeho úspěchu. Pokud to zvládnete, možná tím dokážete zmírnit i jeho toxicitu, vysvětluje vztahová koučka Mitzi Bockmannová.

Toxičtí lidé bývají často až přehnaně posedlí tím někoho „vlastnit“. Neradi se o své přátele či milence dělí s jinými lidmi. Což někdy způsobuje, že je doslova odcizí jejich okolí.

Odrazuje vás partner pokaždé, když chcete jít s přáteli ven? Vymýšlí důvody, proč máte zůstat s ním? Rozčiluje se pokaždé, když se mu nepovede vás přesvědčit? Pak je jeho chování jasně toxické.

Co s tím: Při prvním náznaku podobných potíží je potřeba si s dotyčnou osobou promluvit. Dát jasně najevo, že ve vztahu chcete mít svůj osobní prostor a dělat věci po svém. Pokud s tím nebude souhlasit, co nejdříve vztah opusťte.

Má váš protějšek potřebu kontrolovat, co děláte, jak se chováte, co si oblékáte a podobně? I to je důsledkem nejistoty. Tito jedinci věří, že pokud danou osobu ztratí z „dohledu“, přijdou o ni, proto ji kontrolují všude a ve všem.

Co s tím: „Dejte svému protějšku vědět, že jste otevřeni vyslechnout jeho návrhy či obavy ohledně vašeho jednání, ale že se nebudete zásadně zapojovat do konverzací, kde vám bude cokoli diktovat a kontrolovat,“ radí psychoterapeutka Julie Orlovová.

K tomu, aby se toxická osoba rozzlobila, není třeba mnoho. Pracuje přece tak tvrdě na chodu svého světa, že ji může jakákoli jiná „nepodstatná“ věc dost naštvat.

Co s tím: Hněv je jedním z osobnostních rysů, se kterými nelze mnoho dělat. Lze někoho samozřejmě požádat, aby se krotil, ale to nemusí zabrat. Nebo ho lze ignorovat. Nejchytřejším řeším je ale od velmi vznětlivého člověka udržovat dostatečnou vzdálenost a nejlépe s ním vůbec nekomunikovat.

Jedním ze zvlášť výrazných osobnostních rysů toxické osoby je krutost. „Jednou jsem měla šéfa, který neustále veškeré lidi urážel. Na schůzkách je ponižoval, shazoval kolegy před klienty, vysmíval se některým pracovním návykům nebo kritizoval, co kdo nosil. Takové prostředí bylo nesmírně toxické,“ popisuje zkušenost Bockmannová.

Co s tím: Nejlepším řešením je takové prostředí natrvalo opustit - až už jde o vztah, nebo práci. Můžete si ale také vybrat, jak na to budete reagovat, a mírnit své reakce na podobné situace. I to může občas zabrat, ale chce to odhodlání a vytrvalost.

„Osobnostním rysem číslo jedna u toxických lidí je pasivní agresivita, která je definována jako chování charakterizované vyjadřováním negativních pocitů, zášti a agrese neasertivním, pasivním způsobem (například prokrastinací nebo tvrdohlavostí),“ popisuje Bockmannová.

Pasivně agresivní jedinci neříkají to, co mají na mysli. Naznačují, navrhují, podkopávají a slídí - udělají cokoli, co potřebují, aby vás přiměli jednat určitým způsobem, aniž by to vrhlo jediné smítko negativity na ně samé. Pasivně agresivní lidé prostě manipulují s ostatními, aby dostali to, co chtějí.

Co s tím: Nenechte se manipulovat, promluvte si s kolegy či partnerem o jejich chování. Někdy tak lidé činí nevědomky a mohou to změnit. Pokud je to ale vědomé a cílené, nejspíš toho asi moc nenaděláte.

Bez ohledu na to, jak moc budete pracovat, nikdy to pro ně nebude dostatečné. Můžete se snažit sebevíc, ovšem v jejich společnosti si ze života neuděláte příliš přívětivé místo.