Článek
Je podvod kupovat honosný dárek někomu jinému než partnerovi? Je podvádění, když telefonujete celé hodiny s někým jiným než se svým protějškem? Podobnými otázkami se zabýval aktuální výzkum, jehož autorkami jsou Sara Salavatiová a Susan Boonová, který dával do kontextu drobné „výkyvy“ v běžném partnerském chování a jejich vnímání jako možnou nevěru.
V nové studii vědci požádali účastníky, aby vyhodnotili několik hypotetických scénářů zahrnujících pár, kde jeden z partnerů posílal někomu jinému často zprávy na sociálních sítích. Samo o sobě běžné chování – jenže je opravdu tak nevinné, nebo může naznačovat možné podvádění, případně úmysl podvádět?
Jak snížit pokušení podvádět
V každém scénáři předloženém účastníkům vědci měnili různé aspekty kontextu. Celkem existovalo 24 scénářů představujících možnou kombinaci tří uvedených faktorů:
- Utajení: Partner zapojený do aktu se to snaží skrýt – nesnaží se to skrývat.
- Frekvence: Zprávy se objevují jednou týdně, několikrát týdně, jednou denně nebo několikrát denně.
- Známost s „třetí“ stranou: Potenciálně „podváděná“ osoba vůbec nezná dotyčného, se kterým si protějšek píše – zná ho trochu – zná osobu velmi dobře.
U každého ze scénářů pak účastníci hodnotili, do jaké míry se domnívali, že posílání zpráv značí nevěru nebo odráží záměr podvádět, do jaké míry by byli kvůli danému chování rozrušeni, případně uvažovali o rozchodu s partnerem.
Obecně si příliš mnoho účastníků nemyslelo, že by posílání zpráv znamenalo nevěru. Na sedmibodové škále hodnocení souhlasu s nevěrou byl průměrný údaj dva body. Co se týče pochyb, že by mohlo jít o možné náznaky k úmyslu podvádět, pak bylo skóre jen o málo vyšší – 2,5 bodu ze sedmi.
Anketa
Daná hodnocení však vysoce závisela právě na třech výše uvedených faktorech – utajení, četnosti a známosti dané osoby.
Všechny tři zvyšovaly pravděpodobnost, že si účastníci vyloží dané chování jako možnou nevěru, ale utajování bylo poměrně logicky nejdůležitější. Záměrné utajování totiž málokdy věstí něco dobrého. Velmi častý kontakt s někým jiným pak podle účastníků již značí vyšší než „běžnou“ úroveň intimity mezi dvěma lidmi a mohlo by to naznačovat možnou budoucí nevěru.
Kombinace všech tří faktorů – tedy velmi častý kontakt s neznámou osobou, který se dotyčný snažil utajit, pak byl podle mnohých doslova červenou vlajkou.
Obecně „nejmenším“ rizikem je kontakt s osobou, kterou oba partneři znají, a to i častý. Ovšem jen za podmínky, že dopisující jedinec takový kontakt před druhým netají. Jinak se takové chování mění v podezřelé.
Uvedený výzkum zkoumal jen možné faktory, které v lidech mohou vyvolávat podezření, že jde o nevěru. Zda ve skutečnosti k nevěře došlo či dojde, zjišťováno nebylo. I tak ale nabízí možné kroky k tomu, jak ve vztahu zabránit různým podezřením z nevěry, uvádí pro server Psychology Today profesorka psychologie Gwendolyn Seidmanová.
U většiny lidí začíná nevěra nevinně. Prvotní známky, jež na ni mohou upozornit
Lež, která má podle odborníků mnohdy horší následky než nevěra
