Hlavní obsah

Dnešní podoby věna a výbavy novomanželů

Novinky, Anna Pivoňková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jaké hodnoty chce a může předávat současná střední generace či spíše její část, kterou reprezentují lidé ve věku čtyřicet až padesát let? Tato populace mívá zpravidla potomky ve věku dvacet až pětadvacet roků a uvažuje, jak je co nejlépe zajistit do budoucího života a co jim jako rodiče mohou poskytnout.

Foto: Vratislav Konečný

památník ruskému sboru

Článek

Uplatňuje se zde kombinace celé řady sociálních, materiálních a psychologických faktorů, ale také dobového životního stylu rodiny a jejích priorit.

Popravdě řečeno, v současných časech vstupuje do hry mnohem výrazněji než v předchozích desetiletích materiální zázemí. Navíc také zájem mladých lidí o hmotné statky je určitě silnější než u generací minulých. Došlo rovněž k posunu a rozvrstvení v možnostech hmotně zajišťovat mladé domácnosti v závislosti na příjmu a celkové majetkové situaci rodiny. Dnešní čtyřicátníci a padesátníci byli většinou obdarováni svými rodiči výbavou a věnem v podobě našetřených finančních prostředků. Kolik věna bude a zda vůbec, samozřejmě záviselo na majetkových poměrech rodiny, ale rozhodně ne tolik, jak je tomu dnes. Poskytnutí věna a výbavy se více opíralo o tradici. V mentalitě a tradici vesnice dlouho setrvávala priorita postavení domu pro ty naše mladé a samozřejmostí bývalo rovněž poskytnutí dalšího hmotného vybavení. Schopnost postarat se takovým způsobem o své potomky se pro rodiče stávala věcí hrdosti, stejně jako prestiže získané u sousedů.

Vzdělání jako vklad pro budoucnost

Možnost vzdělání jako devíza do budoucna se nepovažovala za natolik výraznou, neboť všichni tehdy školou povinní i jejich starší spolužáci na středních a vysokých školách měli v podstatě srovnatelné šance. Vzdělání bývalo pro rodinu přece jen finančně dostupnější.

V současnosti se ale u dnešních mladých lidí prosazuje při možnosti studovat finanční situace jejich rodičů už mnohem více, než zažila předchozí generace. Vzdělání tak nabývá zcela jiné hodnoty. Synové a dcery, které jejich rodiče při dalším studiu podporují jen minimálně, budou se vší pravděpodobností stavět vzdělání v žebříčku svých hodnot na jedno z předních míst a považovat je za jakési věno nebo dar do budoucího života daleko víc než materiální statky.

Hodnota vzdělání může být naopak poněkud oslabena u potomků skupiny rodičů s vyššími příjmy. Nabízí se jim přece celá spousta dalších možností - auto darované tátou už v raném mládí, rodiči zakoupený a vybavený byt nebo dokonce dům postavený na klíč, možnost cestovat, případně i ono studium, ale samozřejmě jen na prestižní škole v zahraničí. V této situaci je vlastně otázka věna zcela vyřízena.

Ale stejně jako v jiných případech, rovněž v této oblasti jde především o otázku žebříčku hodnot. Vnímání věna nebo spíše materiálních statků, které mohou být poskytnuty zámožnými rodiči, ještě nemusí být u mladých lidí nutně prioritou v jejich řazení, to záleží především na lidské hodnotě každého z nich.

(Autorka je psycholožka)

Reklama

Související témata:

Související články

Z úžasného muže se vyklubal podvodník

Je mi 33 let, jsem docela pohledná vysokoškolačka, mám byt, auto a velmi dobré postavení v manažerské pozici. Po této stránce tzv. úspěšná, emancipovaná žena....

Výběr článků

Načítám