Článek
Od lži je třeba odlišit běžné vypravování zcela smyšlených historek ve věku do čtyř let. Jsou to historky, které nemají zvláštní účel. Lží nejsou ani dětské omyly a nepravdy. Ty totiž souvisejí s nedostatky analyticko-syntetické činnosti mozku. Dítě ještě není schopno rozlišit fikci od skutečnosti.
Provází i některé psychické poruchy
Pouze menšina dětských lží je podmíněna psychickými a nervovými poruchami. Patří sem například notoričtí lháři, kteří se často vyskytují mezi psychopaty a hysteriky. U lží duševně nemocných bývá na první pohled zřejmá jejich nelogičnost. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost staršímu dítěti, které lže jen tak bez účelu. Tato tendence je u dětí do čtyř let naprosto normální, avšak v pozdějším věku může být příznakem některé závažnější psychické poruchy. Silnější dispozice ke lži mají i děti nemůžeme říci přímo psychicky nemocné, ale jen slabé, nevyrovnané a nezdrženlivé. Slabošské děti často směřují k obranným lžím, kdežto nezdrženlivé a nevyrovnané děti mají sklon ke lžím agresivním, výbojným.
Pozor na pubertu
Čím je dítě starší, tím je pro něj obtížnější lež potlačovat. Pro boj s ní přináší puberta zcela nové zvláštní podmínky. V tomto věku už má většinou charakter lži dospělých. Bezprostřední vliv rodičů a školy se v tomto věku uvolňuje. Je proto nutné, aby v období puberty byl již předchozí boj se lží úspěšně skončen, nebo aby byly vytvořeny alespoň základní předpoklady pro zapojení vlastních sil dítěte do boje proti ní.
Může se stát návykem
Lež je nutné potírat hned v zárodku a nepodceňovat ji ani v předškolním věku. Každý druh se totiž může stát návykem - mechanismus je stejný jako při osvojování jiných návyků. Je nutné, aby se rodiče před dětmi vyvarovali jakýchkoliv lží, i tzv. společenských, a to i tehdy, když chtějí třeba před návštěvou předvést dítě v lepším světle.
Nevyplatí se ani před dítětem často přehánět. Počítejme s tím, že nás dítě bude napodobovat. Je třeba volit takové výchovné prostředky, které ho přesvědčí, že je lepší raději snést trest za přestupek než se uchýlit ke lži. Tady neplatí pořekadlo: "Lež má krátké nohy a daleko nedojde". Spíše naopak. Pokud není včas potlačována, může ho vést k dalším závadám a poruchám v chování.
Rada pro rodiče
:. Vyvarujeme se lží v přítomnosti dítěte, jak milosrdných, tak společenských.
:. Odměňujeme pravdomluvnost.
:. Přesvědčíme dítě, že je pro něj lepší snést raději trest za přestupek než se uchýlit ke lži.
| Co všechno si může vymyslet |
| Mezi nejnevinnější patří lež ze žertu, z hravosti. |
| Velmi častou formou je ochranná lež. Dochází k ní v situacích, které dítě nedovede zvládnout, např. příliš náročné rodinné prostředí, škola s nepřiměřenými požadavky, proto si pomáhá únikem ke lži. |
| Výchovně podmíněná je také návyková lež. Každý její druh se totiž může stát návykem, souvisí to se všeobecnými vlastnostmi vyšší nervové činnosti. Tam, kde se používá určitý druh lži systematicky, je nebezpečí, že se stane návykem. |
| Se zanedbáním výchovy souvisejí obvykle i lži s agresivními tendencemi. Objevují se přitom často snahy po mstě, po omezení výhod jiného dítěte na účet výhod vlastních, které bývají doprovázeny zlomyslností. |
| Podle jejího obsahu poznáme další dost rozšířený druh - lež bájivou. Vzniká nejčastěji tam, kde výchova včas a důsledně nenavázala na realistické vnímání skutečnosti. |
| Bájivou lží se děti vzájemně omračují poměrně často. Tyto fantastické výpovědi většinou postrádají logické jádro a předvádějí neúplný a zkreslený pohled dětí na život. Zvláštní formou bájivé lži je přehánění, které u dítěte někdy přetrvává po celý školní věk. |
Autorka je psycholožka