Článek
Když čtení léčí
Vědci z Univerzity v Liverpoolu letos zveřejnili výsledky testování, během něhož zkoumali vliv kolektivního čtení, tedy hlasitého předčítání v rámci menší skupiny lidí, na tlumení chronické bolesti. Výzkum prokázal, že společné předčítání má díky působení na neurony v mozku pozitivní účinky a pomáhá tak pacientům bolest tišit. Dlouhodobě je známo i to, že čtení zpomaluje průběh Alzheimerovy nemoci a demence.
„Předcházet, ale i zpomalovat průběh Alzheimerovy choroby je důležité jak fyzickou aktivitou, tak udržováním mentální kondice. Toho docílíme různými formami tréninku paměti i myšlení, z nichž jedním je právě čtení,“ vysvětluje Šárka Kovandová, ředitelka Alzheimer nadačního fondu.
„Podobně příznivé mozkové stimulace můžeme docílit například i hraním šachů, skládáním puzzle nebo luštěním křížovek,“ doplňuje Šárka Kovandová.
Nastolení vnitřní rovnováhy
Terapeutická metoda, která využívá léčebné účinky knih tak trochu jinak, je takzvaná biblioterapie. „Během této metody má člověk možnost lépe a hlouběji porozumět jakémukoli tíživému problému tím, že si o něm zkrátka přečte, a získá tak co nejvíce informací. Tím pádem je schopen lépe vyhodnotit svou stávající situaci, dojít k pozvolnému uvolnění a inspiraci k dalšímu řešení,“ vysvětluje Monika Holubová z projektu BiblioHelp.
Lidskému tělu pomáhá čtení i se spánkem, který je díky němu znatelně kvalitnější. Významně působí rovněž proti depresím – National Reading Campaign dokonce uvádí, že pouhými šesti minutami čtení je naše tělo schopno zredukovat stres až o 60 procent.
Pročtěte se k úspěchu
Zcela nasnadě je přímá úměra mezi chvilkami strávenými nad otevřenou knihou a zdokonalováním slovní zásoby. Nikoho tedy pravděpodobně nezarazí, že lidé, kteří si libují v pravidelném čtení, mají oproti ostatním výrazně rozvinutější slovní zásobu. Pestrým slovníkem to však zdaleka nekončí. Zvědavým předvídáním konců napínavých detektivek podporujete například rozvoj analytického myšlení.
Soustředěním a koncentrací, kterou váš mozek vynakládá k zapamatování si všech stěžejních postav, dějové linky a klíčových zápletek zase trénujete obecné vyjadřovací dovednosti, ať už v psaném, či mluveném projevu. Široký všeobecný přehled získáváte postupně nabíráním nových a nových informací. Právě tyto dovednosti, které máte možnost čtením vypilovat, se pak nemusíte bát využít třeba během pracovního pohovoru nebo obchodní schůzky.
Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš
Každodenními činnostmi jako je například učení a čtení trénujeme myšlenkové procesy, jež mají na svědomí přežití nervových buněk v dospělém mozku. Právě postupné odumírání těchto buněk má za vinu pozvolný proces mentálního chřadnutí, které v pokročilejším stadiu končí demencí. Mozek si přitom nervové sítě vytváří nejaktivněji během dětství a celého mládí. Takže to, jakým způsobem se v mládí váš mozek učí, ovlivní následně jeho schopnost myšlení v dospělosti. I z tohoto důvodu byste neměli zapomínat vést ke čtení vaše děti.
„Klíčové je děti nejintenzivněji motivovat ke čtení ve věku mezi 3. až 5. třídou. Jedná se o věk, kdy děti čtou přirozeně nejvíce a rády,“ dodává Martin Roman, zakladatel projektu Čtení pomáhá, který motivuje české děti ke čtení.
A jakým způsobem u dětí nejlépe povzbudit zájem o knihy? „Děti často kopírují zvyky, které vídají u svých rodičů. Budete-li číst vy, s velkou pravděpodobností vezme dobrovolně do ruky knihu i váš potomek. S dětmi si také můžete předčítat společně nahlas,“ dodává Martin Roman.
Pokud jste knížku už v ruce neměli nějaký ten pátek a nejste si jisti, co je právě aktuální, můžete se inspirovat třeba v žebříčku webového portálu Databáze knih, který mapuje nejoblíbenější kousky, co čtou ženy, muži i děti.
A co si dnes přečtete vy? Pokud si nad výběrem knihy lámete hlavu, inspirujte se novými knihami, které pravidelně každý pátek vycházejí v naší rubrice kultura