Ve svém humanitárním centru v Teplicích pomáhá stovkám uprchlíků

Centrum humanitární pomoci je místem, kde zájemci mohou získat pomoc a podporu v obtížných životních situacích. „Nabízíme širokou škálu služeb včetně pomoci s oblečením, nábytkem, nádobím a potřebami pro děti. Naši dobrovolníci jsou vždy připraveni poskytnout pomoc a zlepšit tak kvalitu života našich klientů,“ řekla Novinkám zakladatelka a ředitelka centra Lucie Beyerová a upřesnila, že od zahájení provozu vyhledalo služby centra na 3500 uprchlíků.

Sama začala pomáhat záhy po vypuknutí války. „Impulzem byla SMS zpráva od mého známého na Ukrajině, který mi napsal, jestli mu zachráním dceru. To se mnou jako s matkou zacloumalo a hned jsem odpověděla, že udělám, co bude potřeba,“ vzpomněla Beyerová.

Kromě dcery kamaráda a její matky přijeli do Teplic i jejich další příbuzní. „Byli u nás v domě měsíc a půl, pomáhali jsme jim vyřizovat různé doklady. Když si pak sehnali ubytování, chtěli jsme jim pomoc s vybavením bytu. Na sociálních sítích jsem požádala známé, jestli nemají doma něco přebytečného, čeho by se chtěli zbavit. A nastal obrovský boom, kdy nám i cizí lidé vozili plná auta věci, které chtěli darovat,“ pokračovala Beyerová.

Když už nebylo kde věci shromažďovat, našla místnost k pronájmu v budově bývalého autobusového nádraží. Prostor se jí natolik zalíbil, že postupně začala využívat další místnosti.

„Nyní působíme na 500 metrech čtverečních,“ usmála se a připomněla, že aby získala partnery, kteří finančně přispívají na nájem a projekty, založila neziskovou organizaci.

Centrum pořádá semináře, přednášky a setkání s odbornými poradci, kteří mohou ukrajinským uprchlíkům pomoci řešit různé problémy spojené s adaptací v nové zemi.

V centru pracuje také kvalifikovaný psycholog, který může nabídnout pomoc. „Pro některé je obtížné přizpůsobit se novému prostředí,“ upozornila ředitelka.

Největší zájem je podle ní o kurzy češtiny, které navštěvuje na 50 lidí. Hojně využívaná je také dětská skupina a kurzy tance, gymnastiky či kreslení pro děti.

Denně dorazí do centra 50 až 90 lidí. Až 95 procent klientů tvoří ženy a děti. Většina z nich bydlí v nájemních bytech, zbývající v ubytovnách. Více než polovina dospělých pracuje, děti navštěvují místní školy.

Válka je mezi klientkami centra téma číslo jedna. „Každou chvíli čekají na mobilu na zprávy z domova: jestli je manžel stále na živu, nebo jestli jim raketa nezničila dům. Je to pro ně děsivé,“ tlumočila Beyerová obavy uprchlic.

Ještě donedávna se podle ní chtěla drtivá většina z nich vrátit po válce na Ukrajinu. Poslední vývoj v zemi jim prý ale bere naději na vítězství.

„Říkají, že pokud Rusku zůstane dobité území, tak že do takové Ukrajiny se vracet nechtějí,“ vyslechla Beyerová.

Pomoc ukrajinským uprchlíkům integrovat se do české společnosti tak podle ní zdaleka nekončí.