Hlavní obsah

Šest důvodů, proč číst knížky

Právo, Ivana Prudičová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Prozkoumat mysl vraha, okusit sladkost z králova stolu, zamilovat se, nahlédnout do budoucnosti. To vše a mnohem víc, klidně jen při svíčce a za pár minut. Stačí usednout a ponořit se do děje. Věrný přítel, pomocník, rádce, vaše druhé já, nová realita a skvělá zábava je tu. Zázrak? Ano i ne. Řeč je o knize!

Foto: Profimedia.cz

Čtení mimo jiné rozšiřuje obzory.

Článek

Nepotřebujete signál, chytrou bedýnku, a dokonce ani elektřinu. Knížku si můžete přečíst i při svíčce, tedy pokud máte v kabelce dobré brýle. Proč se nevrátit k té staré osvědčené droze, neškodné, a dokonce léčivé? Výmluvy, že na čtení nemáte čas, chuť ani náladu, nebereme. Možná vás pár důvodů, proč sáhnout do knihovny, skříně nebo pod postel, navnadí k té zdraví prospěšné činnosti, jakou bezesporu čtení je.

Ostatně léčebné účinky četby zkoumá vědní obor nazývaný biblioterapie. Jejím smyslem je pomocí četby uvolnit čtenářovo napětí a znovuobnovit jeho pozitivní vztah k životu. Taková četba Robinsona jistě naučí vážit si domova! Není nejvyšší čas přestat sledovat nekonečné depresivní seriály a začít raději číst? Víte třeba, že čtenáři jsou na rozdíl od chronických sledovačů televize, videí a hráčů her daleko empatičtější a citlivější ke svému okolí? Zde je výběr několika hlavních výhod, které četba přináší.

Čtení zlepšuje paměť

Ano, je to tak. Pravidelní čtenáři knih mají až o polovinu vyšší kapacitu paměti než jejich vrstevníci, pasivní konzumenti pořadů v televizi. Při čtení totiž mozek pracuje víc a jinak, musí zapojit fantazii a představivost. Domýšlet konce a předvídat nevyřčené. Jak jinak uhodnout vraha ještě před koncem detektivky?

Dle studie provedené v anglickém Colchesteru je zdravotní stav osmdesátiletých čtenářů srovnatelný se sedmdesátiletými odpůrci psaného slova. Překvapivé je, že staří čtenáři jsou na tom lépe nejen mentálně, ale i fyzicky! Že by sezení u knihy bylo zdravější než sezení u televize? Měli bychom zadat téma dalšího průzkumu! A navíc – některé studie naznačují, že vášniví čtenáři méně trpí Alzheimerovou chorobou.

Zmírňuje chronickou bolest

Opravdu. Tuto skutečnost potvrdí každý „majitel“ chronické bolesti, jakou může vyvolat třeba artritida. Kniha, do které se čtenář začte, pomůže zapomenout na vše z tohoto světa. V jiné realitě se alespoň na čas stává bolest neviditelnou, protože zde neexistuje. Nesmí se ale jednat o knihu nudnou, nezáživnou, nebo dokonce hloupou. Takové čtivo může naopak vyvolat záchvat zuřivosti a agrese. Běda tomu, kdo vstoupí nespokojenému čtenáři do rány!

I zde můžeme svá odvážná tvrzení doložit fakty. V hospici v německém Frankfurtu nad Mohanem chodili pacientům v terminálním stadiu rakoviny předčítat knihy dobrovolníci. Pokud knížka posluchače zaujala, dokázal na kýženou chvíli zapomenout na bolest a vychutnat si děj. Příjemné chvíle ve společnosti knihy způsobily pokles analgetik podávaných v tomto zařízení o celých 30 procent!

Zvyšuje slovní zásobu a IQ

Počet používaných slov se časem zmenšuje dle profese a charakteru společnosti, ve které se pohybujeme. Mluvíme totiž v zásadě o stále stejných či podobných věcech. Známe to všichni. Dětí se vyptáváme, co se odehrálo ve škole, co měly k jídlu, co říkají kamarádi. Manžela na výši výplaty a přítelkyně na posledního milence. A tak stále dokola. Není divu, že na některá slova, názvy a pojmy téměř zapomeneme! To knihy nás nenechají zakrnět. Stačí prostřídat Sinuheta s Babičkou a opepřit je Macbethem. Za chvíli budeme mluvit nejen jako kniha, ale i naše obzory se rozšíří dál než na konec ulice.

Co na to starý dobrý výzkum? Vše již řečené potvrzuje. Počet mozkových buněk čtenářů neklesá tak tragicky rychle jako u nečtenářů. Pokles je zpomalen o dobrých 15 procent. Dobrá zpráva je, že tento pokles může zmírnit i luštění křížovek, sudoku nebo hraní šachů. Srovnání testů inteligence navíc potvrzuje, že například studenti, jimž pomáhá bohatá slovní zásoba získaná čtením, mívají zpravidla lepší výsledky (tedy vyšší IQ) než ti, kteří nečtou.

Nastartuje hubnutí

Pokud si říkáte, že tohle tvrzení je už opravdu silné kafe, nenechte se mýlit. Mozek totiž spotřebuje ke své činnosti značné množství energie, dle posledních lékařských výzkumů dokonce až jednu pětinu z energie nutné pro fungování celého lidského těla. Navíc tuto energii dokáže vyrobit pouze a jedině z glukózy. Proto je ve výživě cukr, ať jednoduchý, nebo složený, zcela nezbytný.

Bohužel špatná zpráva je, že přečtením tlustého svazku Jiráska nebo Dostojevského konzumaci kila čokoládového dortu neodčiníme. To by se to hubnulo, ach jo! Nicméně nějaké výčitky z povalování nad knížkou na úkor návštěvy fitka jsou zbytečné. Spotřeba energie je vědecky prokázaná, tak proč se mučit na pekelném rotopedu, když božský sexy Ferda zrovna nabízí práce všeho druhu!

Lepší než ukolébavka nebo antidepresiva

Ano, čtení totiž uklidňuje. Zbaví vás stresu, uvolní. Pár řádků před spaním zklidní vaši mysl a vyčistí vám hlavu, na rozdíl od míhajících se obrazů provázených zářením v televizi nebo notebooku.

Nevěříte? V roce 2009 vědci potvrdili, že stačí pouhých šest (!) minut čtení denně, abyste se zklidnili a vyplavili stres z těla. Pokud se ponoříte do příběhu, tepová frekvence se vám stabilizuje a napětí ve svalech se uvolní. Zajímavé také je, že lidé trpící depresí nebo úzkostmi lépe reagují na četbu knih podporujících osobní rozvoj než na lékařské procedury a postupy.

Zažene nudu a stereotyp

Tu všeobjímající nicotu stravující naše životy nenápadně, trpělivě, kousek po kousku. Boj s ní je jako boj s větrnými mlýny. Nakupování, úklid, sociální sítě. To vše je jen pokus o zastavení netvora! Jediným smysluplným zabijákem nudy je dobrá knížka. Jen s ní můžete procestovat světadíly, jen díky ní může vypadat hrdina tak, jak právě vy chcete.

Páchnoucího lovce mamutů si klidně můžete přetvořit na navoněného metrosexuála, medvídka Pú na krvežíznivou bestii, fantazii meze klást nemusíte. Dokonce ani pověstný hrneček nemusí vařit jen krupicovou kaši, ale bramborovou nebo rovnou batátovou.

Kdo by radostně neřešil vraždy se slečnou Marplovou a kdo by neplakal s Villonem, králem básníků? Kdo by nechtěl nakouknout do ložnice Šeherezády nebo zjistit, kým byl Jack Rozparovač? Osedlat si Hatátitlu, vzlétnout (opatrně) s Ikarem k obloze, nakouknout Sinuhetovi přes rameno. Každý má pár tajných přání, která dokáže splnit jen oblíbená knížka.

Navíc – už od rána se budete těšit na svého hrdinu! A pokud nechcete čekat do večera, strčte si pár virtuálních kamarádů do čtečky! Ta vám v kabelce pomůže přežít nejen jízdu tramvají, ale i náročné školení či čekání u lékaře. Kniha je kniha, samozřejmě, ale zkuste nacpat Švejka do kabelky, že…

Místo výzkumu malá hádanka. Je malý, šeredný, nenávidí děti a strašidelně se směje. Chyba! Není to žádný náš politik. Je to TO! Hrdina slavného románu Stephena Kinga. Ostatně jeho knihy vám pomohou zapomenout nejen na bolest, ale i na všechno ostatní.

Tak vzhůru za zábavou, poučením, radostí i smutkem. Knížky už čekají na svoje čtenáře!

ČTĚTE DĚTEM

  • Mezi dětmi, jimž rodiče čtou, a dětmi, kterým četba chybí, existují prokazatelné rozdíly.
  • Čtení malým dětem v předškolním věku usnadňuje mluvení.
  • Vědci také prokázali, že při poslechu čteného slova se stimulují oblasti mozku účastnící se na kontrole chápavosti a fantazie.
  • Zvlášť významně jsou aktivovány i oblasti mozku, kde vznikají mentální obrazy, tedy ty, které dítěti pomáhají vidět příběh „jako živý“.
  • Velmi důležité je to v době, kdy děti přecházejí od obrázkových knížek ke knihám, kde je pouze text a kde si musejí samy představit to, co je tam popisováno.
  • Naučíte děti větší empatii. Studie to dokládají na jednoduchém příkladu: na rozdíl od počítačových her nebo televize děti (ale i dospělí) při čtení chtějí zachránit princeznu, protože se jí v příběhu přiblížili, poznali ji, a vidí ji proto jinýma očima. Kdežto ve hře jde o výhru. Četba tudíž zlepšuje mezilidské vztahy.
  • A v neposlední řadě čtení dětem kromě zábavy i rozšiřuje obzory, přináší jim nové znalosti a otevírá jim „okno do světa“.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Anketa

Čtete knihy sobě nebo dětěm?
Ano, pravidelně
63,9 %
Ano, ale jen občas
13,7 %
Ne, ale chtěl/la bych
8,5 %
Ne, čtení nepatří k mým zálibám
7,7 %
Na penzi si nespořím.
6,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 4571 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám