Článek
To potvrzuje i nejnovější britský průzkum, z něhož vyplývá, že nejméně spokojení jsou lidé s ohledem na vztahy, bohatství, zdraví a vzdělání mezi pětačtyřicátým a čtyřiapadesátým rokem. Tehdy na škále od jedné do deseti dosahuje jejich štěstí 7,1 bodu. Britský národní průměr je přitom 7,5 bodu. Nejšťastnější období života připadá na věk mezi šestnáctým a devatenáctým a pětašedesátým a devětasedmdesátým rokem. Tehdy dosahuje štěstí průměrné hodnoty 7,8 z deseti.
Mezi mladými a starými – kteří jsou nejšťastnější a nejspokojenější se životem – ale existuje velký kvalitativní rozdíl. Zatímco lidé ve věku mezi pětašedesáti a čtyřiasedmdesáti roky nejvíce spoléhají na partnera, příbuzného či kamaráda a jsou na nich nejvíce závislí (dvaadevadesát procent), lidé mezi šestnácti a čtyřiadvaceti roky naopak nejméně ze všech věkových skupin (dvaaosmdesát procent).
Mezi mladými a starými – kteří jsou nejšťastnější a nejspokojenější se životem – ale existuje velký kvalitativní rozdíl. Zatímco lidé ve věku mezi pětašedesáti a čtyřiasedmdesáti roky nejvíce spoléhají na partnera, příbuzného či kamaráda a jsou na nich nejvíce závislí (dvaadevadesát procent), lidé mezi šestnácti a čtyřiadvaceti roky naopak nejméně ze všech věkových skupin (dvaaosmdesát procent).
„Mnoho let lidé posuzovali životní spokojenost jen podle materiálního bohatství. Nicméně za peníze si štěstí nekoupíte a jednou z nejdůležitějších věcí při utváření štěstí jsou vztahy. Tyto vztahy mohou být tlumičem, který nás ochrání před strádáním způsobeným jinými problémy. Dobré a kvalitní vztahy přispívají k celkovému pocitu štěstí,” říká doktorka Hannah Greenová z nadace One plus One, která se zabývá podporou párů a rodin.