Hlavní obsah

Pretty Woman Eva Svobodová: Byla jsem nejošklivější dítě pod sluncem

Novinky, Andrea Zunová

Loni vyhrála soutěž ženského šarmu Pretty Woman, letos se rozhodla kandidovat do Senátu, protože chce pomáhat lidem. Díky své vizáži by jistě do této parlamentní komory vnesla rozruch. Sama říká, že by chtěla zčeřit stojaté vody Senátu. Eva Svobodová (45) kandiduje za Stranu práv občanů Zemanovci a podle svých slov si váží svého předsedy Miloše Zemana, kterého by chtěla vidět coby prezidenta.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Eva Svobodová

Článek

Když jsem přicházela na schůzku s Evou Svobodovou (45), rozhodně jsem si nemyslela, že to je ta štíhlá žena, která šla kousek přede mnou v minisukni a na vysokých podpatcích. Po chvíli jsem byla vyvedena z omylu. Byla to ona a o místo senátorky se opravdu uchází.

Co vás přimělo kandidovat do Senátu?

Neutěšená morálně ekonomická situace našeho státu. Nechtěla jsem sedět doma se založenýma rukama a nic nedělat. Chtěla jsem nějakým způsobem začít bojovat. Nejen za sebe, protože už mě to štve, a myslím si, že té ostudy již bylo dost, ale hlavně za lidi. Mám sociální cítění, vystudovala jsem sociálně-právní školu a chtěla bych se nějakým způsobem zapojit.

Podle vaší vizáže bych vás netipovala na levicově smýšlející ženu.

Nejsem levicová. Jsem středová.

Proč tedy zrovna Zemanovci?

Byla ta příležitost. Je to nová strana a byla jsem zrovna u toho. Jsem jeden ze zakládajících členů pražské složky a byla jsem na správném místě ve správnou dobu. Takže proto Zemanovci.

Co říkáte na Miloše Zemana. Jak vám připadá jako chlap?

Moc ho neznám, ale působí na mě dojmem klidného, vyrovnaného muže, který se nechá vést od ženy. Vážím si ho i jako politika. Je vidět, že má promyšleno několik tahů dopředu. Proto ho strašně obdivuji. A byl by pro mě dobrým prezidentem.

Budete mu to navrhovat?

Určitě. V listopadu budeme mít sjezd a tam o tom všichni budeme jednat a všichni se těšíme na to, že řekne ano. Ale bohužel jsme srozumění s tím, že k naší smůle řekne ne. Ale fandíme tomu stále.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Eva Svobodová

Co vás přimělo k tomu přihlásit se do soutěže Pretty Women, kterou jste loni vyhrála?

Něco podobného jako v případě Senátu. Chtěla jsem být někde vidět a pomáhat. Nadacím, starým lidem, dětem. Proto jsem to zkusila tady, ale nebylo z toho nic, protože ta soutěž na to není dělaná. Nicméně jako odrazový můstek to trošičku pomohlo. Ale jsem ráda, že jsem to absolvovala. A strašně mě překvapilo, že jsem to vyhrála já. Byla jsem tam nakonec nejstarší.

Byl to příjemný pocit?

Určitě, protože jsem byla nejošklivější dítě pod sluncem. Mám nějaké sebevědomí, ale zase ne tak velké, jak si někteří myslí. Jsem normální ženská, která chce vypadat dobře. Do určitého věku se to dá udržet a tak se budu pořád snažit vypadat co nejlíp.

Co pro to děláte?

Pleť mám asi danou geneticky. Maminka na tom byla s pletí hodně dobře. A co se týče postavy... Každé ráno stoupnu na váhu a zjistím, jestli můžu jíst, nebo nemůžu. A podle toho se zařídím. Dvakrát, třikrát týdně cvičím. Chodím na salsu a posiluju doma.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Eva Svobodová

Váš jednadvacetiletý syn je na vás pyšný?

V době, kdy jsem vyhrála soutěž určitě byl. A myslím, že pořád je. Když spolu někam jdeme, tak je zajímavé, že si nikdo nemyslí, že jsem jeho máma. Spíš na něj koukají, jako na mého zajíčka.

Co vás vede k pocitu, že musíte pomáhat?

Prožila jsem si těžkých šest, sedm let. Syn byl velmi nemocný. Od dvou měsíců měl zápaly plic a nezabíraly na něj žádná antibiotika. Trvalo asi dva měsíce, než zjistili, co na něj zabírá. V té době jsme byli buď v nemocnici, nebo doma. A dokonce mi dali paragraf o těžce nemocném dítěti, to mu byly tři roky.

K tomu jsem se ještě starala o dvě děti z manželova prvního manželství a nakonec ještě o manžela, který ve finále dostal těžký infarkt. Už toho mám opravdu hodně za sebou. I proto bych chtěla lidem odlehčit. Jsou lidé, kteří jsou těžce nemocní, opuštěné děti, matky samoživitelky, které nemají peníze. Proto ta politika, proto bych lidem chtěla pomoci.

A vy máte pocit, že se to dá prosadit přes Senát?

Myslím si, že ano. Říká se, že je Senát taková odložená trafika. Ale snažím se život brát optimisticky. A myslím, že když člověk do Senátu půjde a zkusí tam přinést nějaký elán a entuziasmus, že to s těmi lidmi musí nějakým způsobem zahýbat. Že by je možná probudila i má vizáž. To říkám v uvozovkách.

To tedy určitě...

Možná je to trošičku osvěží. Nemám nějaké velké sebevědomí. Ale cítím se dobře a tím jak se cítím dobře, předpokládám, že ostatní okolo mě by se tak mohli cítit taky. Takže tím entuziasmem bych chtěla mezi ně proniknout a zkusit tam udělat trochu rozruch. To je ideál.

To byste šla takhle oblečená?

Určitě ne. Ale možná časem. Šla bych určitě v kostýmkách. Kostýmky nemusejí být usedlé. Mám kostýmky, které mají také sukýnku kratší.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Eva Svobodová

Mezi vaše záliby patří jízda na Harley Davidsonu. Máte ho?

Mám tříkolku. Je to takový vítr ve vlasech.

Viděla jste film Easy Rider?

Viděla. Ale na jízdu po Americe jsme se nevydali, i když jsme to měli asi před dvěma lety naplánované. Ale je to risk. My jsme jiní motorkáři. Jezdíme po Čechách. Nejsme polykači kilometrů. A podotýkám, že jezdím pomalu, protože mám i kvůli synovi velmi silný pocit sebezáchovy.

Co byste si nejvíc přála?

To, co si přeji, je velmi nedostupné. Já jsem si totiž vždycky přála, aby na tom všichni lidé byli stejně. Nicméně bych chtěla, aby se tomu aspoň něco přiblížilo. Aby lidé byli spokojení, šťastní. Život sám o sobě je těžký. Takže pokud mohou, tak aby byli co nejvíc šťastní a zdraví.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám