Hlavní obsah

Domácí krémy aneb Tajné recepty našich babiček

Brno

Zájemců o zdravý životní styl přibývá. Mnoho lidí ale už dávno nesleduje jen to, co jíst, ale i jak pečovat o své tělo. Jak získat krém bez konzervačních látek a chemikálií vylepšujících barvu, vůni i konzistenci...To všechno lidé hledají v tajných receptech našich babiček, které měly výrobu domácích kosmetických přípravků ze snadno dostupných přírodních surovin v malíčku.

Foto: Profimedia.cz

Mezi nejoblíbenější krémy z domácí lékárny patří ty, které jsou vyrobené na bázi vepřového sádla.

Článek

"Kůže přijímá všechny látky, které do ní vstupují z okolního prostředí. Mnoho lidí si tak začíná dávat pozor, co na ni nanáší," vysvětluje Gabriela Zavadilová z brněnského EkoCentra Zavadilová.

Základní mast z receptáře našich babiček by obsahovala jako základ vepřové sádlo. "Je nejbližší našemu tělu," uvedla Zavadilová. Nejvhodnější je prý vnitřní sádlo, které obsahuje nejmladší buňky, a proto dlouho vydrží, má také jemnou strukturu bez hrudek. Lze však použít i jakékoliv jiné.

Návod na přípravu masti ze sádla je jednoduchý. Tuk se rozpustí a rozmíchá se v něm bylinka, jíž chceme mast obohatit. Nejběžněji to bývá měsíček. Léčivku stačí nechat v sádle tři dny odležet, pak se směs znova rozehřeje a přecedí přes gázu nebo punčochu. Chybu neudělá ani ten, kdo bylinku v masti nechá. "Jen mu pak její kousky budou na kůži ulpívat," uvedla Zavadilová.

Podle příznivců výroby domácích krémů jsou masti na bázi sádla osvědčené a dlouho používané. Modernímu člověku ne vždy vyhovují. Někdo nemá rád na kůži pocit mastnoty. Vegetariáni odmítají sádlo z principu. Podle Zavadilové si tito lidé mohou vyrobit krémy ze včelího vosku a rostlinných olejů.

Místo sádla olej

Postup je obdobný jako u sádla. Včelí vosk se v nádobě ponořené do horké vody pomalu rozpustí. Pak se do něj vmíchávají oleje.

"Lze použít olej řepkový, olivový, lněný, slunečnicový, mandlový, záleží na tom, kdo od masti co očekává," upřesnila Zavadilová.

Pro výrobu balzámu na rty se výborně hodí kokosový olej. Barvou i strukturou připomíná sádlo a dá se koupit ve zdravé výživě.

Na poraněnou nebo hodně opálenou pokožku je zase vhodný tzv. Janův olej. "Vyrábí se tak, že se čerstvá třezalka vymáčí v olivovém oleji, který tím získá temně rudou barvu. Lze ho koupit i v lékárně," uvedla Zavadilová.

Vůni i blahodárné účinky krému zvýrazní další přísady jako různé vonné silice, například z heřmánku, máty, pomeranče nebo olej z čajovníku australského (tea tree).

Domácí krémy nejsou všelékem

Podle Zavadilové ale není výroba domácích krémů rozhodně všelékem a člověk, který má dermatologické potíže, by se měl obrátit na lékaře.

"Je potřeba rozlišovat kosmetiku, kam patří domácí krémy, od dermatologického krému určeného na léčbu nějaké nemoci," zdůraznila.

Výrobou krému v kuchyni se ani příliš neušetří, obzvlášť, když si člověk koupí méně tradiční oleje nebo vonné silice. Pro člověka, který chce vědět, čím své tělo ošetřuje, jsou ale domácí krémy ideální.

Vyrobené z čerstvých surovin a uchovávané v ledničce vydrží několik měsíců. Navíc mohou mít širší spektrum užití. Například měsíčkovou mast ze sádla lze prý klidně namazat na chleba.

"Když se vyrobí jen z květů bez zelených lůžek, je výborná," dodala.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám