Hlavní obsah

Dárcovství zachraňuje životy. Co lze dnes darovat a za jakých podmínek

Pandemie koronaviru zkomplikovala a v mnohém na čas i ochromila fungování celé společnosti. Zdravotnictví v první řadě. Kromě zjevných potíží s přetížením nemocnic a odkládáním zbytné péče přinesla i nesnáze v oblasti dárcovství. O tom, že poskytnutím vlastní krve či ledviny darujeme vlastně život, není třeba pochybovat. Co tedy můžeme darovat? A za jakých podmínek?

Foto: Profimedia.cz

V ČR je nyní v nemocničních transfúzních zařízeních registrováno zhruba čtvrt milionu dárců krve. Lékaři by jich ale přivítali o 50 tisíc víc.

Článek

Dle zákona o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů lze žijícímu dárci odebrat obnovitelné tkáně či jeden z funkčních párových orgánů.

Dárcem se obvykle může stát jakýkoli zdravý člověk, který se k tomu rozhodne, má platné zdravotní pojištění v ČR a splní lékařská kritéria daná pro konkrétní darování. U příbuzných dárců bývá pravděpodobnější, že darované tkáně či orgány tělo nemocného přijme.

Z orgánů může člověk darovat např. ledvinu, část plíce či jater. Poskytnout druhým ale můžeme třeba i své vlasy, spermie či vajíčka.

Krev

V ČR je nyní v nemocničních transfúzních zařízeních registrováno zhruba čtvrt milionu dárců krve. Lékaři by jich ale přivítali o 50 tisíc víc.

„Příliv prvodárců potřebujeme každoročně navýšit o tři až šest tisíc proti současnému stavu. Pro každého zdravého člověka ve věku osmnáct až šedesát let je darování krve výzvou, kterou by měl následovat,“ říká prezident Českého Červeného kříže docent doktor Marek Jukl. Jak na to?

  • Lékaři prověří, zda dotyčný neprodělal závažnou nemoc, zda netrpí chronickými onemocněními, která mohou být kontraindikací, i když se člověk cítí subjektivně zdráv. Jde o to, aby darováním neutrpěl ani dárce, ani pacient, kterému může hrozit přenos nemocí a infekcí.
  • Dárce musí vážit alespoň 50 kg. 
  • Muži mohou krev darovat i pětkrát za rok a ženy jen čtyřikrát. 
  • Nový dárce je po prvním odběru v evidenci transfúzního oddělení, jež ho následně zve k dalším odběrům.

Tajemná cesta darované krve

Zdraví

Jak to probíhá?

Na odběry krve jsme zvyklí chodit nalačno, při darování je to ale přesně naopak. Ačkoli většinou probíhají v ranních hodinách, rozhodně se nezapomeňte nasnídat a hodně se napít. Při snídani je ale dobré vynechat tučné potraviny.

Při odběru se nemusíte bát. Nejdříve lékař vyhodnotí, zda jste vhodným dárcem, pak proběhne tzv. odběr na zkoušku, kdy se z malého vzorku krve stanovuje hladina hemoglobinu – je-li jeho hladina nízká, mohl by vás velký odběr ohrozit, tudíž neproběhne.

Samotný odběr trvá 10–20 minut a darujete cca půllitr krve. Počítejte s tím, že po odběru ještě chvíli zůstanete na odběrovém místě, jelikož by se vám mohlo udělat mdlo. S tím vám pomůže občerstvení, je třeba doplnit vydanou energii a tekutiny. Dle zákona pak nemusíte do práce či do školy. Udělali jste něco dobrého a máte zasloužené volno.

Na co se používá

Darovaná krev se uplatní hlavně při větších operacích, jako jsou různé úrazy provázené velkou ztrátou krve, transplantace či při operacích srdce a plic, ale i při výměnných transfuzích u novorozenců nebo dialýze.

Používá se také při léčbě chudokrevnosti, nádorů a chorob krvetvorné tkáně. Poslouží i pro výrobu léčiv.

Plánujete jít poprvé darovat krev? Připravte se na to

Zdraví

Krevní plazma

Krevní plazma je jedna ze složek krve, která přepravuje soli, tuky, stopové prvky a vitaminy. Tvoří ji z 90 % voda, z osmi plazmatické bílkoviny a ze zbývajících dvou minerální látky. Stala se nenahraditelnou součástí řady léků zachraňujících životy.

Jde o léky na srážlivost krve, sníženou imunitu či onkologická onemocnění. Plazma je také důležitá při léčbě popálenin, úrazů či při velkých ztrátách krve.

  • Odebírá se metodou zvanou plazmaferéza. Při ní se z krve odděluje jen plazma a ostatní složky krve se rovnou vracejí zpět do těla.
  • Odběr trvá 40–80 minut, dárci je odebráno 650 až 880 ml plazmy. Konečné množství závisí na fyzické konstituci dárce a na tom, zda jde o první či opakovaný odběr. 
  • Krevní plazmu může darovat zdravý člověk ve věku 18–65 let vážící 50–130 kg, u kterého uběhly alespoň dva týdny od posledního odběru. Darování krevní plazmy (čas jím trávený) je finančně kompenzováno cca 700 Kč.

Kostní dřeň

Jde o výplň kostí a pacienti, kteří ji potřebují transplantovat, trpí velmi závažnými diagnózami, jako jsou leukémie, zhoubné nádory či útlum krvetvorby. Rozlišují se jí tři druhy: červená, žlutá a šedá.

Červená je dřeň v okamžiku narození a až postupem času se na některých místech mění ve žlutou, šedá pak vzniká ze žluté ve stáří. Daruje se červená, ve které vznikají červené krvinky, krevní destičky a většina bílých krvinek.

  • Podmínkou darování kostní dřeně je věk mezi osmnácti a třiceti pěti lety, dobrý zdravotní stav bez trvalé medikace (mimo antikoncepci) a hmotnost vyšší padesáti kilogramů.

Registrace

Zásadním rozdílem proti dárcovství krve je, že darování kostní dřeně má dvě fáze. V první proběhne proces registrace, po které potenciální dárce čeká, třeba i léta, zda bude právě jeho kostní dřeň vhodná pro některého pacienta. Teprve když se najde shoda, mohou lékaři přistoupit k samotnému odběru kostní dřeně.

Najít vhodného dárce nebývá snadné. „V první řadě se ve chvíli potřeby zkoušejí rodiče a sourozenci,“ popisuje zdravotní sestra šumperské nemocnice Monika Všetičková, která sama kostní dřeň darovala svému bratrovi.

„Když se zjistila shoda, okamžitě jsem podstoupila další sérii testů, kde musela shoda nastat ve více znacích. Jedná se pouze o testy krve, které nejsou nijak náročné ani bolestivé. Trvalo nakonec asi půl roku, než došlo k samotnému darování.“

Dárcovství kostní dřeně zachraňuje životy, dnes již nebolí a nejsou žádná omezení

Zdraví

Často ale lékaři vhodného dárce mezi příbuznými nenajdou, proto u nás i ve světě existují rozsáhlé registry dárců kostní dřeně. „Jste-li mladí a zdraví, zaregistrujte se mezi dárce kostní dřeně. Třeba tím budete moci zachránit život nejen někomu vám blízkému,“ apeluje Monika Všetičková.

Registrace není podle primářky plazmaferetického pracoviště šumperské nemocnice Marie Urbánkové složitá.

„Absolvujete pohovor s lékařem, vyplníte přihlášku do Českého registru dárců kostní dřeně, podepíšete informovaný souhlas a necháte si odebrat vzorek krve, který je následně poslán na specializované pracoviště Dárcovského centra Olomouc, kde ho podrobí podrobnému rozboru.“

Odběr

Existují dva způsoby odběru a volba mezi nimi je vždy na dárci. Oba jsou rovnocenné, i když v některých případech může být pro pacienta jeden či druhý výhodnější.

  • Při prvním se kostní dřeň odebírá z kyčelní kosti dárce v celkové anestezii. Zákrok trvá zhruba 4 hodiny a dárce je z nemocnice propuštěn druhý den. Pár dní poté ještě může mít nepříjemný pocit v oblasti pánve.
  • Druhým způsobem je odběr koncentrátu kmenových krvetvorných buněk z periferní krve na separačním přístroji. Tato metoda se podobá odběru krevní plazmy. Darování trvá zhruba 45 minut a dárce může být propuštěn po asi třech hodinách od odběru.

Pro darování kostní dřeně jsou nejvhodnější mladí dárci, těch je ale velmi málo

Zdraví

Spermie a vajíčka

Neplodností trpí čím dál více párů. Pomoci jim mohou i darovaná vajíčka či spermie.

  • Dárce spermií musí dle regulí Fakultní nemocnice v Motole splňovat následující kritéria: věkové rozpětí 18–40 let, minimálně ukončené středoškolské vzdělání a dobrý zdravotní stav. Také musí podstoupit vyšetření na spermiogramu, genetickou konzultaci, kde lékař s dárcem probere osobní i rodinnou anamnézu a sestaví rodokmen, vyšetření na urologii a další specifická genetická vyšetření, která stanovuje zákon. Teprve poté lze stanovit termín darování spermií.
  • Při každém darování se pak ještě vyšetřuje vzorek moči na pohlavně přenosné choroby. Většinou stačí 2–3 návštěvy, aby byla potřebná dávka kompletní. Darování je oboustranně anonymní, dobrovolné a bezplatné, nicméně dárce může obdržet finanční kompenzaci cca 10 000 Kč v závislosti na odběrovém místě. Nicméně ta je splatná v případě, že bude jeho dar použit.
  • Vajíčka může dle lékařky Jeleny Černíkové z motolského Centra reprodukční medicíny a reprodukční genetiky darovat zdravá žena ve věkovém rozmezí 18–35 let s normálními výsledky genetického a sérologického vyšetření. Negativní musí být i test na sexuálně přenosné nemoci. 
  • „Vzhled a inteligence dárkyně by neměly v negativním směru vybočovat z populační normy a vhodná není ani nadváha nad BMI hodnotu 29. Na našem pracovišti preferujeme, když má žena již alespoň jedno zdravé dítě, ale podmínkou to není,“ doplňuje. Darovat vajíčka lze opakovaně, obecně ale platí, že maximálně šestkrát.

Žena, která se rozhodne darovat svá vajíčka, podstoupí kromě testů také hormonální stimulaci k podpoře jejich růstu. „Hormonální stimulaci řídí gynekolog a účinnost je kontrolována pomocí ultrazvuku. Injekční aplikace hormonů trvá cca deset až dvanáct dní a dárkyně si je může podkožně aplikovat sama. Dnes se dokonce začínají využívat i přípravky, které vyžadují jen jednorázovou aplikaci,“ vysvětluje Černíková.

Samotný zákrok při darování trvá 10–20 minut a provádí se v celkové narkóze. Dárkyně je propuštěna po dvou hodinách od probuzení a může s doprovodem odejít, ještě tři dny by ale měla dodržovat klidový režim.

Michaela Šilhavá: Nejkvalitnější vajíčka k dárcovství má žena kolem pětadvaceti

Děti

I dárcovství vajíček je striktně anonymní. Pár, kterému jsou vajíčka nabídnuta, obdrží pouze informace o věku, vzdělání, povaze a zájmech dárkyně. Dárkyni také náleží finanční kompenzace ušlého zisku a účelně vynaložených nákladů (kolem 20 000 Kč).

Co ještě můžete darovat?

Vlasy

  • Jejich darování nebolí, vám dorostou a třeba dítěti, jež prochází chemoterapií, udělají obrovskou radost. Darovaný kus vlasů by měl být delší než 35 cm a je jedno, jestli jde o dětské, dámské či pánské, šedivé či prošedivělé. Nezáleží ani na barvě či barvení a mohou být ustřižené již před lety.
  • Ostříhání vlasů, péči o ně a proces darování mohou zařídit přímo některé salony, vlasy si ale můžete ustříhnout i sami. Ideální je zaplést je do copu pevně staženého gumičkami (tři až pět), vlasy stříhejte zhruba 5 cm nad horní gumičkou. Ustřižený cop vložte do pytlíku, vytiskněte a vyplňte si dárcovskou smlouvu, kterou naleznete na www.darujvlasy.cz, následně vlasy i se smlouvou zašlete na adresu Korunní 20, Praha 2. Můžete je i donést osobně.
  • Na výrobu jedné paruky je třeba 3–5 copů od různých dárců. Firma, která vlasy zpracovává, rozhodne, zda jsou vaše kadeře vhodné do dárcovských paruk nebo do komerčních. Za komerční vás čeká finanční kompenzace, u darovaných dobrý pocit (žadatel/ka o paruku se také dozví, že pocházejí právě od vás).

Mateřské mléko

Nemůže-li být novorozenec krmen matčiným mlékem, využívají zdravotníci primárně mléka od dárkyň.

Jedná-li se o předčasně narozené děti, preferují lékaři darované mléko od těch, jež samy předčasně porodily. Má totiž jiné složení než mléko rodiček, které měly štěstí a rodily v termínu.

  • „Darovat mateřské mléko může zdravá nekuřačka bez závislosti na drogách či alkoholu, která zároveň není léčena žádnými medikamenty,“ vysvětluje Miluše Plecerová, vrchní laktační sestra Porodnice U Apolináře v Praze.
  • Lze to udělat buď přímo v porodnicích (na postupu se je třeba domluvit s personálem daného zařízení), nebo ve čtyřech bankách mateřského mléka, a to v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Mostě a v Praze.

Reklama

Výběr článků

Načítám