Hlavní obsah

Pro darování kostní dřeně jsou nejvhodnější mladí dárci, těch je ale velmi málo

Novinky, das

Dárcem kostní dřeně by měl být zdravý a vitální jedinec. Za ideálního dárce pak odborníci považují muže do 35 let. Mladí lidé však v registrech chybějí. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Median, jež vytvořila pro projekt Na dřeň, téměř 70 procent z nich neví, nebo má mylné představy o tom, co vstup do registru dárců kostní dřeně znamená.

Foto: Profimedia.cz

Ideálním dárcem je muž do 35 let. Ilustrační foto

Článek

“Jsou to výstražná čísla. České registry potřebují mladé a zdravé dárce, ale ti přitom o darování kostní dřeně často moc neví, nebo mají zcela mylné představy,” upozorňuje Ivana Machoňová, zakladatelka neziskové organizace Na dřeň.

V Čechách fungují dva registry dárců kostní dřeně. Jeden v Praze pod IKEM a druhý v Plzni. Registrovat se mohou lidé od 18 do 35 let, v pražském registru byla letos hranice posunuta na 40 let. Potenciální dárce čeká pohovor a vyplnění dotazníku o zdravotním stavu a odběr malého vzorku krve. Na případný odběr kostní dřeně je dárce zván až v případě shody s pacientem, nemusí tedy vůbec proběhnout.

”V kvalitním registru reálně daruje kostní dřeň necelé jedno procento zapsaných dárců. To rozhodně neznamená, že zbylých 99 % je zbytečných - naopak. Slouží jako permanentní naděje pro všechny budoucí potřebné pacienty, neboť „pestrost“ transplantačních znaků je tak velká, že musíme mít k dispozici „nadbytek“ potenciálních dárců, abychom byli schopni nalézt toho optimálního i pro pacienta s vzácnějšími znaky,” vysvětluje Prim. MUDr. Pavel Jindra, Ph.D. vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) a primář Hematologicko-onkologického oddělení FN v Plzni.

Darování kostní dřeně už nemusí být tak náročné a bolestivé

Až 48 procent respondentů uvedlo, že od vstupu do registruje je odrazuje to, že se bojí bolesti, narkózy či zdravotních komplikací. Dávno přitom už neplatí, že dárce musí projít narkózou. V Česku je možné podstoupit odběr krvetvorných buněk, který probíhá při plném vědomí. Na separátoru se při něm buňky během několika hodin vyfiltrují z krve. Tento zásah je neinvazivní a téměř bezbolestný, dají se při něm třeba sledovat filmy či poslouchat hudba. Každý dárce si může sám vybrat, jestli zvolí tento způsob odběru, nebo podstoupí darování kostní dřeni v celkové narkóze.

Po celém světě je v registrech zapsáno už více než 31 miliónů potenciálních dárců. V Česku ročně onemocní na 100 lidí leukémií a u tisícovky pacientů se zjistí, že trpí různými poruchami krvetvorby. Tyto nemoci se mohou léčit transplantací kostní dřeně. Dárce sdružují dva registry - Český národní registr dárců KOSTNÍ dřeně se sídlem v Plzni a Český registr dárců krvetvorných buněk, který je součástí IKEM.

Reklama

Výběr článků

Načítám