Biometeoroložka Dagmar Honsová: Toužím zažít pořádné tornádo

K předpovědi nám slouží takzvané numerické modely. Když to nadsadím, tak každý ten numerický model je jakási malá černá skříňka, která obsahuje spoustu matematických rovnic.

Na jednom konci do této skříňky vstupují data z meteorologických stanic, družic a radarů. Na druhém konci z ní vypadává předpověď počasí.

Nejde o jeden superpočítač. Těch numerických modelů je několik a každý funguje na něco jiného. Jeden lépe předpovídá srážky, další povětrnostní situaci. Meteorolog by to měl vědět a na základě svých zkušeností poskládat předpověď počasí ze všech dohromady.

To záleží na mnoha okolnostech. Například na tom, kolik máme dat. Třeba v posledních týdnech nám hodně chyběly údaje z vyšších pater atmosféry. Způsobila to koronavirová krize, kvůli které nelétalo tolik komerčních letadel.

Na těchto letadlech jsou totiž čidla, která nám měří spoustu důležitých hodnot – třeba teplotu vzduchu, jeho vlhkost nebo rychlost větru. Předpověď počasí proto mohla být méně přesná.

To je pravda. V ovzduší bylo díky tomu daleko méně prachových částic a obloha byla čistší. Víc modrá. (Směje se)

Samotní lidé. Stále častěji se nám totiž stává, že si spletou srážkoměry s odpadkovými koši a vhodí do nich nedopalky od cigaret nebo mikrotenové pytlíky. Ty pak srážkoměry ucpou a ony nám hlásí naprostá hausnumera.

To asi ne. Je sice pravda, že se v posledních letech setkáváme se stále častějšími výkyvy počasí a extrémy, předpověď počasí by to ale ovlivnit nemělo. Není to totiž tak, že by nikdy dřív žádné extrémy nebyly. Byly, jenom my si je nepamatujeme.

Třeba když se podíváte do starých kronik, dočtete se v nich o stejných povodních, jaké zažíváme dnes. Kronikáři popisují, kterak se rozvodnil potok a vzal lidem celou úrodu, takže neměli nic.

Nebo se dočtete o Štědrém dni, během kterého venku létaly mouchy. To znamená, že ani v minulosti nebývaly Vánoce vždycky bílé a léta vždycky příjemně slunečná.

Přesně tak. A je to samozřejmě hodně individuální. Jsou lidé, kteří jsou na změny počasí citlivější. A pak jakou takoví, se kterými to moc nehne. Obecně lze ale říct, že čím je člověk starší, tím víc na něj současné extrémy počasí doléhají. Starší lidé to všechno snášejí mnohem hůř.

Může. A to docela hodně. Třeba Světová zdravotnická organizace upozorňuje na to, že pokud se průměrná teplota zvedne o jeden stupeň Celsia ročně, lidí se zdravotními problémy přibude až o čtyři procenta ročně.

V horkém počasí se lidem hůř dýchá, což bude mít vliv hlavně na astmatiky nebo lidi s nemocemi srdce a cév. Snáz se mohou šířit i některé nákazy.

V tropických dnech je taky víc úpalů a úžehů. Lidé jsou unavení, hůř se soustředí a nemohou spát, proto během veder roste nehodovost. V horku nám navíc hůř zabírají léky a hůř se nám hojí rány…

Přesně tak. Často jsem se o tom bavila se svým tchánem, který byl doktor. Pokud je to alespoň trochu možné, nikdo v nemocnici vás nebude chtít operovat během parného letního dne. Zákrok radši přesunou na září.

Částečně ano. Třeba oblečením. Pokud máme nízkou vlhkost vzduchu, je celkem jedno, jaký materiál si vezmeme na sebe. Do práce můžeme klidně vyrazit i v oblečení z umělého vlákna.

Jakmile ale udeří vedra, je lepší si obléknout biobavlnu. Nezbytné je samozřejmě dodržovat pitný režim a omezit alkohol. Neměli bychom se ani přetěžovat a dobré je i upravit jídelníček.

Někteří lidé prý při větších výkyvech teplot trpí bolestmi kloubů, jizev nebo zubů. Takové bolesti mívají meteosenzitivní lidé. To znamená osoby citlivější na změny tlaku, teploty nebo vlhkosti vzduchu. Daleko více než ostatní vnímají, že se nám při těchto změnách roztahují tkáně.

Takoví lidé by měli sledovat předpověď počasí a biometeorologickou zátěž. Tomu by pak měli přizpůsobit své aktivity během dne.

Dokonce několik věcí. Během své letité praxe jsem třeba zjistila, že spousta lidí sice pravidelně sleduje předpověď počasí v televizi, ve skutečnosti jí ale vůbec nerozumí. Netuší, že používáme určité názvosloví, které je přesně dané. Třeba že slovo „místy“ není totéž co „ojediněle“.

V knize se proto snažíme tyto pojmy jednoduše vysvětlit. Knížka je určená hlavně dětem, takže to vysvětlujeme tak, aby tomu porozuměly i ony. Je tam spousta ilustrací.

Snažíme se ale ukázat i další věci – třeba že předpovídat počasí lze i pozorováním přírody. Stačí si všímat svého vlastního okolí a člověk spoustu věcí odhadne i bez numerického modelu.

Třeba. Jakmile létají vlaštovky nízko nad zemí, skutečně to znamená, že bude pršet.

Je to tak kvůli hmyzu. Hmyz dokáže výborně rozpoznat veškeré změny počasí. Jakmile vycítí, že bude pršet, nechce se příliš vzdalovat od svého úkrytu. Drží se raději v jeho okolí. A proto se při zemi drží i vlaštovky, které hmyz loví.

Rybáři poznají, že se žene bouřka, když ryby vyskakují nad hladinu. Před deštěm se taky houfují holubi na zemi a žížaly vylézají ven z půdy, aby se v ní neutopily. Kozy, krávy nebo králíci bývají před bouřkou za dusného dne neklidní.

Třeba toho, že páchnou kanály. To je dáno tím, že tlak, který klesá, dostává zápach z kanálů na povrch.

Ano, to potvrzují i porodníci (směje se). Po přechodu studených front následují v letních měsících často bouřky. Porodnice bývají v takových dnech opravdu plné. Zřejmě to souvisí se změnou tlaku, který silně působí hlavně na prvorodičky.

To jo (směje se). Mně ty humanitní obory nikdy moc nešly. Já jsem spíš člověk, který si musí všechno osahat. Bavily mě proto přírodní vědy, hlavně chemie a fyzika.

Zbožňovala jsem vůni laboratoře, všech těch hadiček a roztoků. Líbilo se mi, že je tou vůní nasáknutý i plášť, který jsme si oblékali. Takže když jsem několikrát napsala špatné i/y v diktátu, bylo vymalováno.

To asi ne. A pokud ano, tak jsem si ho stejně nakonec užila. Já mám totiž ráda skoro každé počasí. Fascinuje mě. A pokud to aspoň trochu jde, tak si vždycky alespoň na chvilku vyběhnu a vyzkouším si ho na vlastní kůži.

No, možná jenom inverze moc nemusím. To jsou ty dny, kdy je zataženo a mlhavo. Strašně špatně se při nich předpovídá počasí – stačí, aby se někde na chvíli protrhla oblačnost a je tam najednou i o pět stupňů víc. A vedle, kde oblačnost zůstala, je přitom pořád chladno. Nic zásadního se přitom jinak neděje, takže to není jak odhadnout.

Navíc jsou s tím spojené zhoršené rozptylové podmínky, které jsou zátěžové pro naše zdraví. Lidi jsou proto často protivní. Během takových dnů radši dávám dětem o jednu sladkou svačinu víc.

(Směje se) Možná ano. Mamka dělá jedny vafle navíc.

Nesplněné sny mám. Chtěla bych třeba vidět zblízka tornádo. Nebo se těším, až jednou uvidím na Kanárských ostrovech, kam často jezdíváme na dovolenou, jev zvaný Calima.

To je písečná bouře, při které se na ostrovy dostává horký saharský vzduch a písek z Afriky. Teploty pak na pár dní stoupnou až ke čtyřiceti stupňům Celsia. To bych strašně moc chtěla zažít.

Bohužel asi ne. Mám dvě holčičky, z nichž jedna je mi sice hodně podobná, ale lásku k meteorologii se mnou nesdílí. Ale za to si zřejmě můžu tak trochu sama.

Odmalička jsem jim totiž ukazovala obrazovku s modely oblačností a chtěla jsem po nich, aby mi řekly, co si ten den vezmou na sebe. Od té doby se o tom se mnou nechtějí bavit (směje se).

Horoskopy opravdu čtu. Numerologické horoskopy vlastně taky pracují s čísly. Ale osobně bych je trochu upravila. Promítla bych do nich všechno to, co známe z předpovědi počasí. Tedy to, jaké bylo v době narození člověka teplo a tlak vzduchu. To totiž skutečně může náturu člověka ovlivnit.

Beran se narodil v březnu nebo v dubnu, kdy je počasí hodně proměnlivé. Beranovi proto nevadí, že se mu do cesty staví nějaká změna. Jde si svou cestou bez ohledu na okolnosti. Ví, že nemá smysl se tím jakkoliv zabývat.