Článek
„Dva dny letní teploty, jeden den tropy, a pak výrazné ochlazení a tři dny s deštěm nebo přeháňkami. Tak to je nejčastější scénář letošního prázdninového počasí,” popsala průběh letošního léta meteoroložka Dagmar Honsová, s tím, že právě takto má léto ve střední Evropě vypadat.
Pozor na silné bouřky, Česko znovu zasáhnou i přívalové deště
Nad střední Evropou se tak střídají tlakové níže a s nimi spojené frontální systémy s výběžky vysokého tlaku vzduchu, respektive velká oblačnost s deštěm a místy bouřkami se slunečnými dny. Chladné severozápadní proudění se pak střídá s teplejším vzduchem od jihozápadu.
Za tímto charakterem počasí stojí cirkulace mezi severním Atlantikem a Evropou a polohou Azorské tlakové výše a Islandské tlakové níže.
„Letošní charakter počasí je dán převládajícím tzv. zonálním prouděním, tedy hlavní roli hraje Atlantik, který přináší vlhkost a vláhu. To v předešlých letech, kdy jednu vlnu tropů střídala druhá, a převládalo suché počasí, převládal tzv. anticyklonální charakter počasí – tedy vliv tlakových výší nad starým kontinentem,” popsala Honsová.
Jaký byl červen 2020? Průměrná měsíční teplota 19,5 °C, odchylka od normálu 1981–2010 0,7 °C. Tento červen byl nejchladnější za posledních 5 let, co je způsobeno tím, že ty předchozí červny byly velmi teplé.
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) July 17, 2020
Nejteplejší červen byl naměřen v 2019 s průměrnou teplotou 24,5 °C. pic.twitter.com/hjsDfMoVYM
Připomněla rovněž, že za středomořský charakter počasí mohlo v některých případech i tryskové proudění neboli jet stream, který byl posunutý více na sever.
Kvůli rychlému střídání směru proudění je letos i výrazně méně tropických dnů, při nichž se teplota dostane nad hranici 30 stupňů Celsia.
| Počty tropických dnů od začátku června do poloviny července | ||
|---|---|---|
| stanice | 2019 | 2020 |
| Brno-Tuřany | 11 | 2 |
| Praha-Karlov | 15 | 4 |
| Doksany | 15 | 3 |
Jak Honsová připomněla, loni se za období meteorologického léta (od června do srpna) přepisovaly tabulky teplotních rekordů v pražském Klementinu hned osmkrát.Letos naopak 13. července byly teploty rekordně nízké a v horských oblastech mrzlo.
Zátěž i bez tropických dnů
Ačkoliv si mnozí dosavadní průběh letošního léta a absenci úmorných veder pochvalují, zejména pro meteosenzitivní skupinu obyvatel – tedy ty, kteří jsou náchylnější ke vnímání změn počasí, představují tyto změny zátěž.
Typické středoevropské léto: během dne se ochladilo o 20 stupňů
„Při přechodu front dochází k poklesu množství kyslíku v atmosféře a může být zvýšený počet náhlých příhod srdečních nebo infarktů, astmatických záchvatů nebo křečové stavy. Výrazné změny tlaku vzduchu způsobují bolesti hlavy, migrény, motolice nebo zvýšenou nervozitu,” poukázala Honsová na nejčastější obtíže, s nimiž je možné se setkat.
Výhled opírající se o výpočty numerických modelů naznačuje, že stávající charakter si počasí udrží minimálně do konce července.