Matky, které od svých dětí vyžadují vděk

Některé matky si jednoduše prostřednictvím mateřství vykupují samy sebe. Mají pocit, že své děti zachraňují tím, že v nich vyvolávají pocit viny.

Jednu skupinu těchto žen přitom tvoří zručné manipulátorky, do druhé skupiny se pak řadí oběti, které se skrz mateřská pouta snaží kompenzovat vše, čeho samy nedosáhly. Většina z těchto žen přitom nepotřebuje vděk svých dětí, ale odbornou pomoc.

Tyto matky podle odborníků zažívají určitý způsob popření samotné skutečnosti, že jsou matkami. Jako by mateřství nebylo jejich vědomým rozhodnutím, ale tuto podmínku jim uložily jejich děti. Je tedy možné, že tyto matky obviňují své děti, protože předpokládají, že to byly ony, kdo z nich udělaly matky. Kdyby tedy jejich děti neexistovaly, nemusely by vyvíjet úsilí spjaté s péčí o ně. I z tohoto důvodu jim tedy jejich děti musí být zavázány.

Děti je tak v rámci náhrady za jejich fyzickou námahu musí absolutně poslouchat a bezpodmínečně je milovat.

Přesto všechno nemusí jít o špatné matky v pravém slova smyslu. V reálu mohou své děti skutečně moc milovat, alespoň tak, jak jim to jejich duševní zdraví dovoluje.

„V reálu tak tyto matky chtějí pro své děti to nejlepší, problém je ale v tom, že ve skutečnosti samy nevědí, co je pro ně samotné nejlepší a co je nejhorší, netouží to ani změnit a pracovat samy na sobě. Místo toho mateřství využívají jako výmluvu, proč nepřevzít zodpovědnost za sebe,“ vysvětluje pro francouzský web Nos Pensees Edith Sánchezová.

Žena se stane matkou v okamžiku otěhotnění a přivedením nové bytosti na svět – a to všechno za předpokladu, že bude na dítě dohlížet a překoná svou vlastní zranitelnost. To je sám o sobě skutečně velký a náročný úkol, stejně jako každý transcendentní čin, který je v životě vykonán.

Matka tu ale není jen proto, aby zajistila svému dítěti fyzickou pohodu. Spolu se svou péčí a ochranou dává svému dítěti i smysl jeho existence a rozsévá semínka jeho budoucího světa plného emocí. Nejde přitom o zátěž, ale o výkon, na který by měla být žena hrdá. Žádné dobré matce tak vina uložená ve svědomí dětí nemůže dělat dobře.

Děti s tímto osudem bohužel mají velkou pravděpodobnost, že budou i v dospělosti o sobě pochybovat, bude pro ně těžké dosáhnout autonomie a nezávislosti. Vyhnout se tomu půjde přitom jedině tak, že se jejich matky smíří se svým mateřstvím a zřeknou se tím svých manipulací.