Článek
Skutečnost, že nejste schopní si nic moc zapamatovat, je frustrující, cítíte se trapně, podkopává vaše sebevědomí. „Asi jsem už opravdu stará/starý. Moje paměť se pořád zhoršuje,“ myslíte si. Není třeba se děsit.
„Vaše paměť není poškozená. Je prostě netrénovaná. Výzkumy dokazují, že jednoduchou změnou můžete zlepšit svou paměť až o 76 %,“ říká odbornice na trénink paměti, rychlé učení a čtení Alexis Bancová.
Opakování nefunguje
Žijeme ve věku informačního zahlcení. Textové zprávy, e-maily, notifikace, schůzky… Mozek je neustále zahlcován vším možným. Většina lidí se spoléhá na jednu z nejslabších technik, a tou je opakování.
„Opakují si jména v hlavě, znovu a znovu si čtou věty, podtrhávají nebo zvýrazňují řádky v knihách v naději, že si je zapamatují, ale opakování bez strategie nefunguje,“ tvrdí přední světový odborník na zlepšování paměti, výkonnosti mozku a zrychlené učení Jim Kwik.
K učení se prostým opakováním nás vedli ve škole, jenže to je systém, který byl navržen více než před sto lety. „Jeho cílem nebylo vychovávat inovátory nebo kreativní myslitele, ale pracovníky. Takže nás učili stylem opakovat, napsat test, zapomenout. Zapamatovat si vzorec na zkoušku a pak ho už nikdy nepoužít,“ vysvětluje Kwik.
Jenže aby mozek vzkvétal, potřebuje kromě psaní také význam. Pamatuje si to, co je živé, emotivní, souvisí s něčím, co už známe.
Metoda vizualizace a asociace
„Je to jeden z nejúčinnějších způsobů, jak si paměť vylepšit bez nutnosti vynakládat čas navíc,“ uvádí Kwik. Místo pasivního memorování v podobě opakování slov v hlavě propojíte to, co si chcete zapamatovat, s živým mentálním obrazem, něčím, co váš mozek nemůže ignorovat.
Jak si zapamatovat jména
Řekněme, že se seznámíte s mužem, jehož příjmení je Kuchař. Pokud si jen budete v hlavě opakovat „kuchař, kuchař, kuchař“, je pravděpodobné, že vám to z ní vypadne. Ale pokud si muže na chvíli představíte ve velké bílé kuchařské čepici, s vařečkou v jedné a nožem ve druhé ruce, tento obraz vám utkví v paměti. Jeho příjmení už nezapomenete, protože váš mozek má něco konkrétního, možná i vtipného, čeho se může chytit.


