Ženy z generace Husákových dětí své splíny často řeší alkoholem

Ráno vstala, vypravila děti do školy, sebe do práce. Odpoledne se postarala o domácnost. Večer ale patřil jenom jí. A alkoholu.

„U nás v rodině se nepilo jen na zdraví, alkoholu holdovali všichni, včetně mých rodičů. V devadesátých letech jsem si našla partu, se kterou mě spojoval chlast. Prožili jsme spoustu večírků, kde jsme rozhodně nevypili jednu lahev vína. Scházela jsem se s nimi, i když už jsem měla rodinu,“ vypráví dnes pětapadesátiletá Lucie Buková.

Alkoholu propadla, ale před několika lety se ze dne na den ze závislosti vymanila, a to bez pomoci odborníků. Tímto způsobem to však zvládnou jen tři procenta alkoholiků. Než se to Lucii povedlo, dostala řadu upozornění.

„Děti mi říkaly, ať nepiji, ale mně to bylo jedno. Každé ráno jsem se budila vzteklá, protože jsem neměla svoji hladinku. Později jsem začala zapomínat, a kvůli alkoholu dokonce zemřel i jeden kluk z naší party. Nic z toho mě nezastavilo,“ popisuje. „Alkohol je ďábel, který vám dá všechno. Zaplní vás do posledního místa a vystačíte si jen s ním,“ přiznává. Až strach o život rozhodl, že Lucie tuto kapitolu uzavřela.

„Když závislí zažijí takzvaný motivační zlom – chvíli, kdy si připustí, že současný způsob života jim přináší víc potíží než spokojenosti, začnou uvažovat o změně. Důležitým zastavením můžou být potíže v práci, ztráta řidičského oprávnění nebo obyčejná touha žít jinak. Tento moment je důležité zachytit a rozvíjet, aby nezůstalo jen u přechodného pocitu,“ vysvětluje Ondřej Čalovka, psychoterapeut a adiktolog z portálu Terapie.cz.

Lucie dnes žije jinak. Místo alkoholu se naučila mít ráda sama sebe a zdravý životní styl. Založila projekt Střízlivé ženy a v roli peer konzultantky, tedy někoho, kdo má osobní zkušenost s obtížnou životní situací, pomáhá ženám v jejím věku, které se rozhodly s pitím skoncovat.

V České republice má k závislosti na alkoholu nakročeno přes 1,5 milionu lidí. Denně pije 200 tisíc Čechů.

„Odvykání je změna, která probíhá v několika fázích, od popírání problému přes rozhodnutí ke změně až po její uskutečnění a udržení. Počítá se přitom s relapsy, tedy návraty k pití,“ upozorňuje adiktolog a připomíná: „Starší lidé na rozdíl od těch mladších mohou mít větší motivaci destruktivní vzorec závislosti zastavit, nevýhodou vyššího věku je však silná fixace životního stylu a také menší schopnost flexibility.“

U starších žen alkoholiček se navíc ukazuje, že svou závislost na rozdíl od mužů častěji skrývají. Zůstat v anonymitě se jim daří i proto, že už nepotřebují společnost, aby pily. Ve větších městech se pak spoléhají na anonymní dovoz jídla, který zahladí stopy studu z osobního nákupu alkoholu. Každodenní konzumace se podepisuje na jejich zdraví, kdy je organismus ve špatném stavu, přestože na první pohled dlouho nemusí být nic znát.

„Mnohé ženy jsou podvyživené, protože alkohol je energeticky náročný, takže necítí hlad a na rozdíl od mužů jídlo často vytěsňují. V pozdějším věku se může přidat cukrovka a také začne selhávat paměť,“ vyjmenovává Lucie Buková.