Hlavní obsah

Střevních zánětů přibývá, hlavně u mladých lidí, říká lékař. Biologická léčba v ČR zaostává

Infekcí trávicího traktu ubylo, ale narůstá výskyt chronických střevních zánětů. Trpí jimi jeden Čech ze sta. Účinná léčba existuje, proléčenost pacientů v Česku je však nízká.

Infekcí trávicího traktu ubylo, narůstá ale výskyt chronických střevních zánětů. Trpí jimi jeden Čech ze staVideo: Proženy.cz

Článek

Přesná příčina idiopatických střevních zánětů (IBD) není známá. Jsou to chronická autoimunitní onemocnění trávicího traktu a dělí se na Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu. Mezi jejich hlavní příznaky patří bolesti břicha, průjmy nebo krvácení.

„V posledních, řekněme, 20 až 30 letech je celosvětový boom těchto chorob a týká se to především i České republiky, kde je počet nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou stoupající,“ potvrzuje v podcastu MUDrování přední český gastroenterolog Milan Lukáš.

Foto: Proženy.cz

Profesor MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF, se specializuje na idiopatické střevní záněty. Působil v pražské VFN na Klinice interního lékařství, nyní je přednostou Klinického centra Iscare a primářem Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty, které v roce 2007 založil. Je členem České gastroenterologické společnosti a předsedou správní rady nadačního fondu IBD-Comfort. Od roku 2011 je šéfredaktorem časopisu Gastroenterologie a hepatologie. Publikoval víc než 250 odborných článků v domácích i zahraničních časopisech.

Čísla překvapila i lékaře

Lékaři sice předpokládali, že se tento trend bude zvyšovat, ale reálná čísla je překvapila. Navíc jde povětšinou o pacienty v reprodukčním věku, nejčastější diagnóza bývá mezi 20. a 30. rokem života. „Když se v roce 2025 revidovala data z výzkumu, bylo pacientů přes 92 tisíc, čili daleko víc, než jsme očekávali. Dosahuje to téměř 1 % z celkové populace České republiky,“ říká Milan Lukáš.

Naopak infekčních onemocnění spíše ubývá. „Jde o obecný trend pro veškeré autoimunitní choroby. Výskyt infekčních nemocí a závažných těžkých infekcí se naopak snižuje. Jestli to je změna dietního stylu, životního stylu, užívání antibiotik, stres… Těžko říct, ale nepochybně hraje změna chování člověka v posledních 20–40 letech velkou roli,“ dodává lékař.

Střeva reagují na každou změnu

Že náš trávicí trakt reaguje na nejrůznější změny, si dokáže nejspíš každý představit třeba na příkladu letní dovolené. „Změna prostředí, změna diety, také pohyblivosti nebo hybnosti vede k tomu, že se do určité míry trochu mění složení mikrobioty ve střevech,“ vysvětluje Milan Lukáš.

Související články

Výběr článků

Načítám