Článek
Po menopauze dochází u žen k hormonálním změnám, které přispívají ke zvýšení rizika kardiovaskulárních onemocnění, včetně mrtvice. Svou roli také hraje vysoký krevní tlak, cukrovka, zvýšená hladina cholesterolu, kouření nebo nadváha. Riziko se přitom zvyšuje s věkem.
„Výskyt cévních mozkových příhod u žen se zdvojnásobí mezi 45. a 54. rokem věku, znovu se zdvojnásobí mezi 55. a 64. rokem věku a poté dále stoupá,“ upozorňuje kardiolog Nidal M. Ganim.
Klíčové rizikové faktory:
- vysoký krevní tlak
- fibrilace síní
- diabetes
- obezita – nadměrné množství tuku v oblasti břicha
- vysoký cholesterol
- kouření
- nedostatek pohybu
- nadměrný stres
- deprese
- preeklampsie (závažné onemocnění v období těhotenství)
- časná menopauza
- těhotenská cukrovka
- migrény s aurou
Odborníci upozorňují, že významný vliv mají i životní styl a psychická pohoda. Nedostatek pohybu, dlouhodobý stres nebo deprese mohou přispívat k rozvoji vysokého krevního tlaku, nadváhy a dalších onemocnění spojených s vyšším rizikem mrtvice.
Příznaky, které ženy často podceňují
Přestože jsou ochablý koutek, porucha řeči nebo slabost jedné poloviny těla nejznámějšími projevy mrtvice, u žen se mohou objevit i méně nápadné symptomy. Patří mezi ně náhlá zmatenost, silná únava, závratě, poruchy rovnováhy nebo nevysvětlitelná slabost. Některé ženy popisují také náhlou nevolnost, zvracení, škytavku či pocit, že „něco není v pořádku“.
Varovným signálem může být rovněž náhlá, velmi silná bolest hlavy, která se výrazně liší od běžných bolestí hlavy nebo migrén. Pokud se objeví bez zjevné příčiny a je doprovázena dalšími neurologickými příznaky, je namístě okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Nenápadné příznaky mrtvice
- Zmatenost nebo dezorientace – jak ukázala studie z roku 2023, mrtvici u žen často doprovází změny duševního stavu. Bohužel právě tyto projevy jsou často mylně považovány za vedlejší účinky léků, dehydratace či dalších běžných potíží.
- Náhlá extrémní únava – nejde o obyčejnou únavu, ale o pocit obrovského vyčerpání, které se objeví z ničeho nic. I tyhle příznaky jsou běžně zaměňovány za jiné potíže, včetně stresu či špatného spánku.
- Nevolnost nebo zvracení – toto jsou poměrně časté příznaky mrtvice postihující zadní část mozku. Lidé je často zaměňují za otravu jídlem či jiné potíže.
- Škytavka – ta vzniká v důsledku poškození oblasti mozkového kmene, která řídí škytavkový reflex. I malá mrtvice v této oblasti může způsobit dlouhodobou škytavku.
- Náhlá, silná bolest hlavy – lidé ji často popisují jako nejhorší bolest hlavy v životě.
Právě atypické projevy bývají důvodem, proč ženy s přivoláním pomoci otálejí. Potíže si vysvětlují vyčerpáním, stresem nebo přechodnými zdravotními problémy. Každá minuta přitom rozhoduje. „Čas je mozek,“ připomínají lékaři. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je šance na zotavení bez vážných následků.
Podle zjištění vědců každých 15 minut, o které pacient po cévní mozkové příhodě dostane dříve léčbu, má větší naději na rychlejší návrat do života. Pokud se přitom jedná o tzv. tranzitorní ischemickou ataku neboli mírnou formu, pak včasná léčba snižuje riziko plné cévní mozkové příhody až o 80 procent.
Odborníci proto ženy nabádají, aby věřily svým instinktům a v okamžiku, kdy se jim bude zdát něco špatně, zejména půjde-li o náhlý stav, pak by si měly okamžitě přivolat pomoc. Vždy je lepší jet zbytečně do nemocnice, než tam přijet pozdě. „To nejlepší, co se vám může stát, je, že mrtvici zachytíte včas a zachráníte si tak nejen mozek, ale v mnoha případech i život,“ uzavírá Ganim.
