Sedm varovných signálů. Odhalit začínající demenci lze dřív, než si myslíte

„Sledování těchto časných varovných signálů může odhalit začínající demenci dříve, než si myslíte,“ vysvětluje psychiatr Daniel Amen.

Často se má za to, že onemocnění, jako je demence a Alzheimerova choroba, jsou něco, co nemáme pod kontrolou, ale to nemusí být vždy pravda. Studie ukázaly, že včasný zásah může jejich rozvoj zpomalit, nebo mu dokonce předejít. Opakovaně se také ukázalo, že včasné odhalení těchto onemocnění snižuje emoční a zejména finanční zátěž spojenou s jejich léčbou a péčí o lidi, kteří se o nemocné starají.

Pokud tedy u sebe pozorujete některý z těchto sedmi časných varovných příznaků demence, promluvte si se svým lékařem. Z dlouhodobého hlediska vám to může výrazně pomoci.

„To pravděpodobně znamená, že váš čelní lalok, část mozku, která vás řídí a dohlíží na vaše jednání, začíná být méně aktivní, a to není dobré,“ řekl Amen. „Je to trochu, jako by se váš mozek postupně vypínal.“

Čelní laloky jsou část mozku umístěná přímo za očima, která řídí naši schopnost soustředit se, udržet pozornost, mít motivaci a ovlivňuje také další stránky osobnosti. Když tedy dochází k úbytku buněk v čelních lalocích, člověk má větší potíže s plánováním a udržením pozornosti. Často má také méně motivace a stává se pasivnějším.

„Čelní laloky rovněž ovládají naše impulzy. Člověk s narušenou funkcí čelních laloků se proto může chovat hrubě nebo necitlivě,“ zjistili neurovědci z Kalifornské univerzity.

Amen uvedl, že se tento stav liší od poruch, jako je ADHD. Jde spíše o stav, který se postupně zhoršuje a který se „zdá být stále rychlejší“.

Pokud máte pocit, že se potíže náhle začínají zhoršovat, je čas začít situaci konzultovat s lékařem. Včasná léčba může zahrnovat vše od léků, které pomáhají odstraňovat z mozku amyloidní plaky, přes psychoterapii, změny životního stylu a stravování až po fyzické cvičení a smyslovou stimulaci.

Lékař Michael Hunter k tomu dodává: „Mozek není uzpůsobený modernímu způsobu života. Zobrazovací vyšetření mozku ukazují, že chronická nadměrná stimulace – včetně neustálého scrollování, upozornění, zpravodajských kanálů a multitaskingu – zmenšuje prefrontální kortex, posiluje stresové reakce a zahlcuje mozek množstvím podnětů.“

Deprese je již dlouho považována za jeden z časných příznaků Alzheimerovy choroby. Dánská studie však zjistila, že souvislost je ještě výraznější. Ukázalo se, že diagnóza deprese prakticky v kterémkoli období života může zdvojnásobit riziko Alzheimerovy choroby, a to i po zohlednění dalších psychických či zdravotních obtíží, o nichž je známo, že riziko zvyšují.

Deprese souvisí také s našimi návyky spojenými s používáním technologií. „Nadměrné scrollování na sociálních sítích ničí váš mozek,“ vysvětlila psycholožka Patricia Schmidtová.

„Vede ke zkrácení schopnosti udržet pozornost, zvyšuje náchylnost k rozptylování a narušuje systém odměny v mozku. Sociální sítě navíc prostřednictvím dokonale naaranžovaných obrazů života vytvářejí falešný dojem, že všichni kromě vás jsou dokonalí a mají ideální život, což má negativní dopad na vaši psychickou pohodu.“

„S rostoucí tělesnou hmotností klesá velikost i funkce vašeho mozku,“ uvedl Amen. Může to znít jako odvážné tvrzení, ale podporuje ho několik studií. Jedna z nich, která se zaměřila na vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance, zjistila, že lidé s nadváhou měli v průměru o 4 % menší objem mozku a jejich mozek vypadal přibližně o osm let starší, než odpovídalo jejich skutečnému věku. U lidí s obezitou byly tyto hodnoty dvojnásobné – 8 % a 16 let.

Psycholog specializující se na zdraví Stephen J. Almada vysvětlil: „Ještě než nezdravé jídlo poškodí mozek a tělo, prostředí, ve kterém se pohybujeme, nás psychologicky vede k bezmyšlenkovitému jedení. Technologie zároveň upravují potraviny tak, aby co nejvíce stimulovaly centra slasti v mozku. Výsledkem je, že prostředí, v němž se kolem jídla pohybujeme, často způsobuje, že člověk přestává vnímat a respektovat propojení svého těla a mozku.“

Chcete-li znovu získat a posílit svou schopnost vědomě ovlivňovat své stravování, můžete vyzkoušet několik věcí: Přistupujte k jídlu vědomě. Plánujte, v kolik hodin a co budete jíst. Vnímejte, jak se po jídle cítíte, a jezte tak, abyste se ze svého rozhodnutí cítili dobře nejen okamžitě, ale i několik hodin po jídle, následující den a dlouhodobě.

Pokud máte během dne často málo energie, může to podle Amena znamenat, že je v celém těle, včetně mozku, horší prokrvení. A pokud trpíte nějakým onemocněním souvisejícím se špatným prokrvením, může to znamenat, že je ovlivněn i váš mozek. V takovém případě je vhodné poradit se s lékařem.

Výzkum se zabýval souvislostí mezi prokrvením a zdravím mozku. Jedna studie se zaměřila na vliv, který může mít špatné prokrvení způsobené cukrovkou na kardiovaskulární systém. Výsledky ukázaly zvýšené riziko kognitivního úbytku v důsledku vaskulární demence.

Poruchy spánku jsou již dlouho dávány do souvislosti s demencí a Alzheimerovou chorobou a řada studií ukázala, že mohou být také předzvěstí obou těchto onemocnění. Pokud tedy trpíte poruchou spánku, je dobré mít tyto možné souvislosti na paměti.

Psychoterapeutka Linda Yael Schillerová vysvětlila, jak zlepšila svůj spánek: „Zjistila jsem, že u mě obvykle platí, že méně je více – méně zpráv, méně sociálních sítí a méně neustálého kontrolování telefonu. Klíčem k lepšímu spánku je podle mě udržovat během bdění určitou rovnováhu a zároveň nedovolit, aby do spánku a snů zasahovala záplava zpráv o politice, násilí a mimořádných událostech souvisejících s počasím.“

Tohle je samozřejmě příznak, který všichni známe. Ale co je normální zhoršování paměti, které je jednoduše součástí stárnutí, a co už je skutečně problém?

Pokud dojde k výraznému a náhlému zhoršení, je podle Amena čas situaci důkladněji prošetřit. Pokud si všímáte výrazného úbytku paměti, je totiž pravděpodobné, že se situace bude bez zásahu dále zhoršovat.