Přátelé prospívají duševnímu i fyzickému zdraví, špatné vztahy jej zhoršují

Je dokázáno, že přátelské vztahy přispívají k celkové životní pohodě. Mají vliv na fyzické, duševní, kognitivní i emocionální zdraví. Pokud kvalitní přátelské vztahy nemáte, nic není ztraceno. Stejně jako na partnerský vztah, ani na nová přátelství totiž není nikdy pozdě.

Ovšem ne všechny vztahy s lidmi jsou prospěšné. Interakce, které nám nedělají dobře, ba dokonce nám přímo škodí, bychom ale měli nazývat jinak. Třeba setkání se známými. Kvalitní zdravé přátelství je totiž prospěšné vždycky. I když se v něm občas děje něco negativního. Stejně jako životní partneři i přátelé ve zdravém vztahu to totiž společně dokážou překonat a jejich spojení je pak ještě silnější.

Přátelé jsou lidé, kteří nás podrží ve zlých časech a také se s námi radují z našich úspěchů. Díky přátelství zažíváme pocit pospolitosti, sounáležitosti, smysluplnosti, jsme šťastnější, sebevědomější a cítíme se hodnotnější. Pomáhají nám zvládat těžká období, jako jsou rozvod, vážná nemoc, ztráta zaměstnání nebo smrt milované osoby. Podporují nás, když se potřebujeme zbavit zlozvyků a závislostí.

U dospělých se silnými sociálními vazbami je nižší riziko mnoha zdravotních problémů, včetně deprese, vysokého krevního tlaku a nezdravé váhy. Starší dospělí, kteří mají blízké přátele a zdravou sociální podporu, žijí déle než jejich vrstevníci, kteří mají méně přátel.

Většina nemocí, s nimiž se potýkají lidé v západním světě, je chronická. Mluví se o nich jako o nepřenosných, ve skutečnosti však podle některých lékařů přenosné jsou.

„Nejsou infekční, ale jsou nakažlivé. Chronická onemocnění, tedy srdeční choroby, cukrovka, rakovina, demence, autoimunitní choroby, se šíří prostřednictvím našich sociálních sítí. Vaši přátelé a lidé, kterými se obklopujete, mají jasný vliv na vaše zdraví. Jste jen tak zdraví, jako vašich pět nejbližších přátel,“ říká lékař, odborník na výživu, dlouhověkost a zdravý životní styl Mark Hyman.

Skutečné přátelství je obousměrné, každý dává i dostává, proto, abychom mohli i my být dobrými přáteli a oporou, musíme být zdraví. Nezdravý člověk je unavený, nemůže tu být pro své přátele tak, jak by si zasloužili.

Jak by také mohl oslabený, vyčerpaný jedinec se zamlženou myslí někoho podpořit? „Je to zajímavý paradox, protože k tomu, abyste byli dobrým přítelem, potřebujete dobré duševní zdraví. A pokud nemáte přátele, dobré duševní zdraví se udržuje velmi nesnadno,“ uvádí Hyman.

Lidí s duševními onemocněními přibývá. Významnou roli v tom hrají osamělost, izolace a odpojení kvůli sociálním sítím. „Není to tak dávno, kdy medicína neřešila propojení mozku s tělem. Když se podíváme na duševní zdraví optikou biologie, teď už si psychiatři uvědomují, že mnoho duševních nemocí může být způsobeno vnějším stresorem, jako je úmrtí partnera nebo trauma, ale také nedostatky ve výživě, stavem mikrobiomu nebo toxiny z prostředí,“ vysvětluje.

A jakou roli v tom hrají přátelé? „Pokud se jeden člověk ve skupině přátel s nadváhou rozhodne, že zhubne, ve skupině kuřáků, že přestane kouřit, ve skupině lidí, kteří chodí denně na pivo, že přestane pít alkohol, ostatní se postupně přidají. Třeba ne ve stejném rozsahu, ale téměř stoprocentně udělají v životě změny, které povedou ke zlepšení jejich zdraví.“

Lidé, kteří mají blízké vztahy, žijí déle a jsou šťastnější. Často se píše o modrých zónách, oblastech, kde se lidé dožívají velmi vysokého věku, a i když mají přes sto let, jsou zdraví a vitální. „Většinou se zmiňuje jen to, jak se stravují, ale zapomíná se na to, že jedí společně s přáteli. Přátelství je ultimátní biohack,“ upozorňuje odborník na dlouhověkost.

„Strávil jsem hodně času na Sardinii a bylo úžasné sledovat, jak tam lidé žijí v komunitě, jak jsou propojení, rodiny pevně semknuté. Například jsem se tam seznámil se stoletou Julií. Říkala: ,Mám sto let a tři měsíce.’ U malých dětí a velmi starých lidí se počítá každý měsíc. Neměla děti, ale žila se svou neteří a synovcem. Nebyly tam žádné pečovatelské domy. Lidé se o sebe prostě starali - a co je důležité, starali se o sebe rádi,“ vzpomíná lékař.

Naše společenská propojení jsou také silnější než geny. Například řecko-americký lékař, sociolog a výzkumník Nicholas A. Christakis v jedné ze svých rozsáhlých studií už před lety zjistil, že pokud je člověk obézní, pravděpodobnost, že jeho přátelé budou také obézní, je 57 %, zatímco u jeho sourozenců je tato pravděpodobnost 40 % a u partnerky či partnera 37 %. Pro souseda, který není jeho přítelem, je riziko nulové.

Poměrně mladý vědní obor sociální genomika se zabývá tím, jak a proč různé sociální procesy a faktory, jako stres, konflikty, izolace ovlivňují aktivitu genů.

„Jste-li s někým v konfliktním vztahu, aktivují se vaše zánětlivé geny. Nejen vaše emoce, ale i vaše biologie aktivuje zánětlivý systém, podobně jako při reakci bojuj nebo uteč na stres. Když jste tedy v nefungujícím vztahu, s někým se hádáte nebo máte konflikt, aktivují se zánětlivé geny a zvyšují expresi cytokinů, které způsobují zánět a nemoci. Všechna chronická onemocnění od srdečních chorob přes cukrovku a obezitu až k depresi jsou zánětlivá,“ vysvětluje lékař.

Naopak, pokud máte s někým naplněný láskyplný vztah, aktivují se protizánětlivé geny. „Když sedíte vedle někoho, s kým máte hezký vztah, a použijete EEG a EKG, tedy měříte mozkové a srdeční vlny, můžete vidět srdeční tep člověka, se kterým máte hluboký vztah, ve svých mozkových vlnách. Při propojení dvou lidí tedy nejde jen o emoce, je to fyziologická reakce.“

„Lékaři by proto klidně mohli lidem předepisovat čas s přáteli. Já už jim, společně s tím, aby déle spali, konzumovali co nejméně průmyslově zpracovaných potravin a nejedli po osmé večer, doporučuji strávit alespoň tři hodiny týdně s kamarádkou/kamarádem,“ uzavírá Hyman.

Pro někoho je ideální počet přátel šest, pro jiného tři, pro dalšího dva. Kvalita vítězí nad kvantitou. Mít hodně přátel a kontaktů může být výhodné, ale těžko taková přátelství budou příliš hluboká. Proto je dobré nazývat vztahy mimo ty rodinné pravými jmény a rozlišovat, kdo jsou přátelé, kdo kamarádi a kdo jen známí.

Jak ukazuje nedávná studie, stejně jako nás zdravě žijící přátelé motivují ke zdravějšímu životnímu stylu, i blízké vztahy s lidmi, kteří se nehýbou, živí se smaženým jídlem, kouří, nadměrně pijí alkohol a málo spí, nás mohou – alespoň částečně – přirozeně přivést k přejímání jejich špatných návyků.

Podobně to je i s lidmi, které osobně neznáme, ale mají na nás obrovský vliv. Správně tušíte, že je řeč o těch, které sledujeme na sociálních sítích. Dnes má každý druhý influencer vlastní doplněk stravy či kosmetiku, o nichž netušíme co přesně obsahují, ale tváří se jako něco, co musíme mít, abychom vypadali a byli tak zdraví a vitální jako instagramová hvězda na vylepšené fotce, která je za nemalý peníz propaguje.

Mnoho lidí dnes neví, co je opravdu zdravé a pro tělo prospěšné i kvůli těmto internetovým „přátelům“, jejichž jedinou kvalifikací jsou většinou jen desetitisíce až miliony sledujících.

„Pozor ale i na doplňky stravy s kvalitním složením a z dobrých zdrojů. Mám pár pacientů, kteří se přistihli, že berou třicet nějakých pilulek, protože jeden kamarád bere tyto tři, dalšímu dělá dobře jiných pět, bratranec doporučil další čtyři… Že prospívají někomu z vašich přátel, nemusí znamenat, že jsou vhodné i pro vás. Každý má jiné potřeby, proto je nutné si nejprve nechat změřit a zjistit hodnoty a až podle toho volit to nejlepší,“ doporučuje dále Hyman.