Pagofagie a další bizarní závislosti, o kterých jste pravděpodobně nikdy neslyšeli

Na první pohled působí pojídání ledu jako neškodný zvyk, ale u některých lidí může přerůst až v nutkavou potřebu. Tento jev se nazývá pagofagie a často souvisí s chudokrevností způsobenou nedostatkem železa.

Podle dietoložky Jennifer McDanielové sahají lidé s tímto onemocněním po ledu nejen kvůli jeho křupavé struktuře, ale také pro chladivý pocit, který jim na chvíli ulevuje od nepříjemných příznaků, například od zánětu jazyka. Samotné pojídání ledu sice není nebezpečné, ale pokud se stane častým zvykem, může časem poškodit zuby i dásně.

Představte si, že vás místo čokolády nebo chipsů přepadne chuť na křídu či hlínu. Tento jev se projevuje nutkavou potřebou jíst předměty, které nejsou určeny ke konzumaci. Postižené osoby mohou sahat po hlíně, papíru nebo dokonce nebezpečných látkách, jako je prací prášek.

Ačkoliv je tato porucha vzácná, může být velmi nebezpečná, protože hrozí otrava toxickými látkami a další závažné zdravotní komplikace. Často souvisí s nedostatkem minerálů nebo vývojovými poruchami. Klíčovou roli proto hraje včasná konzultace s lékařem, který dokáže odhalit příčinu a doporučit vhodná řešení.

Pro mnohé je slunce příjemným způsobem, jak si zlepšit vzhled. U některých lidí se však touha po opálené pokožce může proměnit v nebezpečnou posedlost. Tento jev, označovaný jako tanorexie, je charakterizován nutkavou potřebou udržovat si bronzový odstín za každou cenu.

Podle lékaře Richarda Wagnera hraje roli uvolňování endorfinů při opalování. Endorfiny mohou působit podobně jako drogy a vyvolávat krátkodobý pocit euforie. Nadměrná expozice slunečního záření ale výrazně zvyšuje riziko poškození kůže i vzniku rakoviny. Léčba této závislosti často zahrnuje kognitivně-behaviorální terapii, která pomáhá měnit myšlenkové vzorce i chování spojené s nadměrným opalováním.

I pohřbení zaživa může být pro některé jedince lákavým dobrodružstvím. Tento jev, známý jako taphefilie, se pojí s touhou pobývat v úzkých, temných prostorách pod zemí. Každá taková zkušenost vyvolává silný adrenalinový prožitek a zároveň umožňuje dočasný únik od okolního světa.

Největším problémem je však bezpečnost. Proto je důležité zaměřit se na hlubší příčiny této závislosti a hledat zdravější způsoby, jak uspokojit potřebu úniku či vzrušení.

Jedná se o poruchu, při níž lidé pociťují neodolatelnou potřebu vytrhávat si vlasy, ale také například obočí či řasy. Podle klinického psychologa Kierona O’Connora jde o způsob, jak se vyrovnávat se stresem nebo úzkostí.

Samotné vytrhávání může přinášet krátkodobý pocit úlevy, dlouhodobě však vede k viditelnému úbytku vlasů a k výrazné psychické zátěži. Léčba obvykle kombinuje behaviorální terapii a podporu. Jednou z používaných metod je trénink zvrácení návyků, který pacientům pomáhá rozpoznat nutkání vytrhávat si vlasy a nahrazovat ho bezpečnějšími a zdravějšími činnostmi.

Vůně benzinu je některým lidem příjemná, avšak pravidelné vdechování jeho par je vysoce nebezpečné. Tento návyk může způsobit poškození mozku, jater i ledvin a snadno přejít v závažnou závislost.

Krátkodobý pocit euforie, který benzin vyvolává, je tak vykoupen vážnými a dlouhodobými zdravotními následky. Závislost je těžké překonat bez odborné pomoci, proto je důležitá lékařská péče, podpora blízkých a rehabilitační programy. Prvním krokem k uzdravení je uvědomit si rizika a vyhledat pomoc.

Ačkoli to zní téměř neuvěřitelně, někteří lidé trpí závislostí na pojídání skla. Tento nebezpečný zvyk může způsobit vážná vnitřní poranění a krvácení. Nejčastěji souvisí s psychickými problémy nebo touhou po extrémních zážitcích. Pojídání skla jim přitom přináší pocit uspokojení.

I v tomto případě je nutné vyhledat odbornou pomoc, která řeší nejen zdravotní následky, ale i psychické příčiny závislosti.

Klinický vampirismus neboli Renfieldův syndrom se vyznačuje nutkavou potřebou konzumovat krev, ať už zvířecí, nebo lidskou. Postižení často popisují silnou touhu a pocit úlevy, který jim tento čin přináší. Krev přitom může být vysoce infekční.

Příčiny nejsou úplně jasné, ale často souvisejí s psychickými problémy nebo poruchami identity. Léčba vyžaduje odbornou psychologickou pomoc a lékařský dohled.

Na odstraňování uhynulých zvířat z cest nemusí být nic špatného, pokud to děláte z praktických důvodů. Jakmile je ale začnete sbírat jako umělecké artefakty, pak to normální opravdu není.

Tento neobvyklý koníček často pramení z fascinace anatomií nebo touhy uchovat část přírody. Věnovat se však sběru zvířat sražených na silnici může být rizikové, mimo jiné kvůli nemocem, které mrtvá těla mohou přenášet. Nadšenci by proto měli dbát na bezpečnostní opatření i dodržování zákonů, jež tuto činnost upravují.

Nakupování může být příjemné, ale u některých jedinců se stává kompulzivní závislostí, známou jako oniomanie. Tito lidé mají nekontrolovatelnou potřebu nakupovat věci, které nepotřebují nebo si nemohou dovolit. Závislost může způsobit finanční problémy, napětí v osobních vztazích a dlouhodobé emoční utrpení, i když krátkodobě přináší uspokojení.

Řešení závislosti na nakupování často zahrnuje terapii a finanční poradenství. Pomáhá pochopit spouštěče nutkavého chování a osvojit si techniky, jako je vědomé utrácení či plánování. Klíčovou roli hraje podpora rodiny a nejbližších.

U některých lidí hraní videoher přerůstá v problém, který narušuje každodenní fungování. Hráči tráví hodiny u obrazovky, zanedbávají povinnosti a sociální život. Pohlcující hry mohou vést k poruchám spánku a omezenému kontaktu s realitou, přičemž nárůst dopaminu při hraní působí podobně jako u závislosti na návykových látkách.

Řešení spočívá ve stanovení hranic a vyvážení času mezi hraním a dalšími aktivitami. Behaviorální terapie pomáhá zvládat spouštěče a omezit dobu strávenou u her.

Možná se vám to zdá jako nesmysl, ale opravdu mezi námi žijí lidé, kteří jsou závislí na konzumaci mýdla, a to jak tuhého, tak tekutého. Příčiny mohou být různé, od smyslového potěšení po možné nutriční nedostatky. Lidé trpící touto závislostí popisují chuť a texturu mýdla jako uspokojivou.

I tato závislost ale představuje zdravotní riziko. Konzumace mýdla může způsobit zažívací potíže i otravu. Léčba zahrnuje lékařské vyšetření, psychologickou podporu a často behaviorální terapii.

Uklízení může být přínosné a uklidňující, ale u některých osob se stává nutkavou závislostí. Tito lidé mají nepřekonatelnou potřebu vše třídit a organizovat, což může zabírat hodně času a ovlivňovat každodenní život a vztahy. Přináší sice pocit kontroly, ale zároveň může způsobovat stres, pokud není vše perfektně uspořádáno.

Léčba závislosti na organizování se zaměřuje na úzkost a perfekcionismus, které ji vyvolávají. Kognitivně-behaviorální terapie pomáhá snižovat nutkání neustále třídit věci a rozvíjet zdravější návyky.