Hlavní obsah

Lékaři z Brna použili při operaci koronárních tepen novou metodu, živě to přenášeli zahraničním kolegům

Brno

Interní kardiologická klinika Fakultní nemocnice Brno si připsala další velký úspěch. Při operaci pacienta s kardiologickými problémy lékaři použili jako jedni z prvních na světě inovativní techniku zobrazení koronárních tepen. Zákrok přitom živě přenášeli na mezinárodní kongres kardiologů v Polsku.

Foto: archiv Fakultní nemocnice Brno

Lékaři při operaci využili inovativní metodu zobrazení koronárních tepen.

Článek

Zákrok provedli přednosta kliniky Petr Kala s vedoucím lékařem angiolinky Martinem Poloczkem. Poprvé v Česku a Polsku použili inovativní techniku zobrazení nitra koronárních tepen pomocí optické koherentní tomografie (OCT), kterou má kardiologická klinika k dispozici v pilotním režimu spolu s dalšími čtyřmi evropskými centry jako první na světě.

Zákrok se týkal koronárních tepen pacienta nad sedmdesát let, který si stěžoval zejména na dušnost. „Jeho srdce nefungovalo ideálně, měl i další rizikové faktory, a především měl velké koronární postižení, přičemž hlavní problém byl v nejdůležitější tepně na srdci. Ta byla na více místech významně zúžená, bylo v ní obrovské množství vápníku a museli jsme postupovat velmi opatrně a nestandardně,“ upřesnil Kala.

Zákrok byl přenášen živě na konferenci kardiologů v Polsku. „Pro nás je to vždy takové koření, když můžeme něco diskutovat s kolegy na dálku. Je to takové živé, ale samotná operace samozřejmě vyžaduje absolutní soustředění,“ uvedl Kala.

Brněnští lékaři kolegům v živém vstupu ukázali tři různé způsoby, jak se vypořádat právě s vápníkem v srdeční cévě. Cílem operačního výkonu bylo roztáhnout cévu, aby v ní proudilo dost krve, a to jak v klidu, tak zejména při zátěži. „Množství vápníku v cévní stěně si lze laicky představit jako hodně tvrdou trubku, kde běžné postupy, například balonková dilatace sloužící k roztažení zúžených úseků či implantace stentů, nestačí,“ objasnil dále Kala.

Foto: archiv Fakultní nemocnice Brno

Zákrok provedli kardiologové Petr Kala (vpravo) a Martin Poloczek.

Proto bylo potřeba povrchový vápník obrousit. „Dále jsme ho ultrazvukem rozbíjeli a ve třetím kroku, který jsme však původně vůbec neplánovali, jsme cévy roztáhli novým balonkovým systémem Lithix; rovněž ten narušuje vápníkové usazeniny v cévě,“ nastínil doktor Kala. Do zúžených míst pak bylo potřeba kvůli roztažení ještě implantovat dva lékové stenty.

Zákrok v lokální anestezii

„Pacient vše výborně zvládl a během výkonu jsme s ním vše probírali, protože měl jen lokální anestezii. To je také velmi přínosné, protože neustále víme, jak vše snáší,“ poznamenal Kala.

Nejvýznamnější pozitiva nového softwaru spočívají podle mluvčího nemocnice Pavla Žáry v tom, že kvalitněji stanoví funkční významnost koronárního zúžení. Učiní tak právě na základě optické koherentní tomografie. „Kardiologové tak získávají najednou tři důležité informace, a to z angiografie, z optické koherentní tomografie a funkčního posouzení koronární stenózy. Podle těchto informací pak lékaři stanovují postup operačního zákroku a následnou léčbu,“ dodal Žára.

Klinika má kolem 250 zaměstnanců, z toho asi 60 lékařů. Ročně provede na 1200 koronárních angioplastik, ovšem pouze 10 až 20 klientů je v takovém stavu, jako byl pacient operovaný uvedenou novou metodou.

Výběr článků

Načítám