Krizové lince hrozí zánik, ministerstvo nenašlo na provoz dostatek peněz

Stalo se to jednou večer před dvěma lety. „Měla jsem vyhrocený konflikt se svým tehdejším přítelem, došlo k fyzickému napadení, konkrétně ke škrcení,“ vypráví před kamerou Novinek Aneta z Prahy.

Byla v šoku, otřesená a chtěla se situací někomu svěřit. Před rodiči a kamarády se ale styděla, s žádostí o psychickou pomoc se tak mladá žena hned po incidentu obrátila na jednu z linek organizace.

„Zvedla mi to paní, která okamžitě pochopila, že mám panickou ataku. Spolu jsme to prodýchaly, což mi hodně ulevilo, brečela jsem jí do telefonu a začaly jsme spolu řešit, jestli jsem v bezpečí a mám kam jít,“ popisuje Aneta, jejíž pravé jméno redakce zná, ale vzhledem k citlivému tématu ho neuvádí.

S operátorkou probíraly i další možné kroky - nahlášení napadení na policii či lékařský posudek - ty však nezvolila. „Probíraly jsme, co se mnou dál, až přijdu domů, a jak se rozejít se svým násilnickým přítelem. Společně jsme to naplánovaly, což mi hodně pomohlo, ty kroky byly dost konkrétní,“ říká o své zkušenosti s krizovou pomocí.

„Bylo to hrozně úlevné,“ shrnuje zhruba půlhodinový rozhovor, na jehož konci dostala ujištění, že může kdykoli v případě potřeby zavolat znovu. Podobnou pomoc už ale naštěstí znovu nepotřebovala. Teď studuje na vysoké škole psychologii, aby i ona mohla v budoucnu být po ruce lidem v obtížných životních situacích.

Cesta z krize provozuje celkem dvě linky - jedinou celostátní nonstop krizovou linku pro dospělé 116 123 a linku pro rodinu a školu 116 000. Ročně se na ně dovolá zhruba 12 tisíc lidí. Každé z čísel obsluhuje vždy jeden operátor, dostupné jsou bezplatně 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Jenže jsou teď v ohrožení, nedostaly na své fungování do konce tohoto roku dostatek peněz. Jejich provoz je závislý převážně na prostředcích od ministerstva práce a sociálních věcí, další dotace dostávají od ministerstva vnitra na telekomunikační náklady.

Rozpočet Linky první psychické pomoci je přibližně 9 milionů korun ročně, pro rodinu a školu je to 6 milionů. Do konce roku jim chybí kolem dvou milionů korun. Potřebují je na personální výdaje, nájem kanceláří či vzdělávání operátorů.

„Zatímco loni jsme od MPSV dostali 95 % toho, o co jsme žádali, letos jen 86 % oprávněných nákladů na obě linky. Ministerstvu je jedno, že kontinuálně rostou provozní náklady, a abychom udrželi kvalitní lidi, tak samozřejmě i mzdy,“ říká ředitelka organizace Jarmila Kubáňková.

Otázku duševního zdraví přitom označuje současná vláda jako klíčovou a dlouhodobě podceňovanou. Hlavním důvodem je dramatický nárůst duševních potíží v populaci, který se projevuje zejména u dětí a dospívajících.

Odbor komunikace ministerstva Novinkám napsal, že „dotace není určena k pokrytí veškerých nákladů“ a financování sociálních služeb je běžně vícezdrojové. Mají si je tedy pokrýt z jiných prostředků. „MPSV nám sdělilo, že na dotace není právní nárok, že může rozhodovat podle svých preferencí,“ dodává ředitelka organizace.

Cesta z krize se na ministerstvo obrátila se žádostí o dofinancování. Dle vyjádření od ministerstva nelze předjímat, zda a v jaké výši případná podpora bude, podle Kubáňkové už ale organizace má neoficiální zprávy, že se žádostí neuspěla.

Pokud se organizaci nepovede peníze sehnat jinde, například u firemních dárců či ve sbírce, se kterou se obrátili na veřejnost, linky se jim nepodaří udržet v provozu.

„Kolem října, listopadu je budeme muset utlumovat a pak zavírat,“ popisuje ředitelka organizace možný vývoj. Přitom prosinec a období Vánoc je pro řadu lidí psychicky nejnáročnější období, kdy na krizová čísla volají nejčastěji.

I při plně fungujících linkách nedokáží operátoři z kapacitních důvodů obsloužit ročně přes 90 tisíc volajících v nouzi. Je tedy potřeba linky rozšiřovat, ne pozastavovat.

Organizace spolupracuje se zhruba 25 odborníky, kteří dělají operátory nad rámec svého hlavního zaměstnání. „Jsou to lidé vyškolení podle zákona o sociálních službách, jsou to psychologové, sociální a speciální pedagogové, sociální pracovníci, učitelé a další profese,“ přibližuje Kubáňková.

Děti, mládež, dospělí a senioři se na ně obracejí s tématy rodinných konfliktů, domácího násilí, finančních potíží, sebepoškozování, šikany či problémů ve škole. Až 15 % hovorů se týká sebevražedných myšlenek či pokusů o sebevraždu.

Zatímco linka pro dospělé 116 123 půjde od 1. ledna 2027, kdy by měla přijít od ministerstva dotace na nový rok, obnovit, u povinně zajišťované linky pro rodinu a školu to bude podle ředitelky složitější. „Podle zákona a regulí Českého telekomunikačního úřadu musí jet 24/7. V okamžiku, kdy nepojede, úřad nám může číslo 116 000 odebrat,“ vysvětluje.

Pokud k tomu dojde, Česko se stane jediným členským státem EU, který nesplní směrnici Evropské komise z roku 2009, která ukládá zemím zajištění dostupnosti linky 116 000 jako součást sítě celoevropského systému pomoci ohroženým dětem.