Jaká srdeční frekvence už není normální? Lékaři upozorňují na tyto hodnoty

U dospělých lidí se klidová srdeční frekvence obvykle pohybuje mezi 60 a 100 tepy za minutu. Nižší hodnoty ale nemusí automaticky znamenat problém, například u pravidelně trénujících sportovců může být běžný tep i mezi 40 a 50 tepy za minutu.

„Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů, například věk, fyzická kondice, aktivita, stres, teplota nebo příjem kofeinu,“ vysvětluje kardiolog Brett Victor.

Přirozeně se také mění během dne – ve spánku klesá, zatímco při cvičení, stresu nebo nemoci může výrazně stoupnout. U dětí bývá tep obecně vyšší. U novorozenců se může pohybovat přibližně mezi 70 a 190 tepy za minutu, s věkem se postupně snižuje.

Za pozornost stojí především dlouhodobě zvýšený tep v klidu. Pokud pravidelně přesahuje 100 tepů za minutu, může to souviset například s dehydratací, anémií nebo poruchou štítné žlázy. Vysoký tep může být také příznakem poruch srdečního rytmu, například fibrilace síní.

Rizikem může být také příliš nízká srdeční frekvence pod 45 tepů za minutu. U běžné populace může signalizovat poruchu převodního systému srdce. Pokud se objeví únava, slabost, motání hlavy nebo mdloby, je namístě lékařské vyšetření.

„Srdeční frekvence udává počet úderů srdce za minutu, které zajišťují cirkulaci krve a zásobování těla kyslíkem a živinami,“ vysvětluje lékař Puja Mehta. Pokud klidová srdeční frekvence u dospělého opakovaně přesahuje 100 tepů za minutu, jedná se o tzv. tachykardii. Dlouhodobě neléčená tachykardie může nadměrně zatěžovat srdeční sval a v některých případech vést k jeho oslabení nebo zvětšení.

Příliš pomalý srdeční tep se označuje jako bradykardie. Může se projevit závratěmi, únavou, dušností nebo pocitem na omdlení. „Pokud se pomalý tep pojí s těmito příznaky, je důležité vyhledat lékařskou pomoc,“ doporučuje kardiolog Paul Wang.

V některých případech může být nutné zavedení kardiostimulátoru, který pomáhá udržovat srdeční tep v bezpečné frekvenci.

Nepravidelný tep se může projevovat pocitem vynechávání srdečních stahů, bušením srdce, krátkodobým zrychlením či zpomalením srdeční frekvence. U některých lidí se objevuje pouze občas a bez dalších obtíží, u jiných ale může být doprovázen závratěmi, dušností, únavou nebo tlakem na hrudi.

Příčinou mohou být běžné faktory, jako je stres, únava, nadměrná konzumace kofeinu či alkoholu, ale také onemocnění srdce nebo poruchy srdečního rytmu. Pokud je nepravidelný tep častý, přetrvává delší dobu nebo je spojen s dalšími příznaky, je vhodné vyhledat lékařské vyšetření.

Zvláštní pozornost si zaslouží fibrilace síní, jedna z nejčastějších poruch srdečního rytmu. Při ní srdce bije nepravidelně a často rychleji než obvykle. Někteří lidé přitom nepociťují žádné obtíže a porucha je odhalena náhodně při vyšetření. Neléčená fibrilace síní může zvyšovat riziko vzniku krevních sraženin a cévní mozkové příhody, proto je důležité její včasné rozpoznání a okamžitá léčba.

Za akutní stav lze podle odborníků považovat klidovou srdeční frekvenci pod 35 nebo nad 150 tepů za minutu. Takto výrazně odchýlený tep může vést k poklesu krevního tlaku a následnému bezvědomí. Zpozornět je třeba také při vysoké srdeční frekvenci doprovázené bolestí či tlakem na hrudi, bušením srdce, závratěmi, mdlobami, dušností nebo výraznou únavou. Tyto příznaky mohou souviset s poruchou srdečního rytmu a vyžadují rychlé lékařské posouzení.

Pokud máte zvýšenou srdeční frekvenci například kvůli stresu nebo úzkosti, může pomoci pomalejší a hlubší dýchání. Zkuste se nadechnout nosem na čtyři sekundy, krátce zadržet dech a poté pomalu vydechovat přibližně šest sekund. Pokud se tep nedaří zklidnit nebo je doprovázen dalšími potížemi, je vhodné vyhledat lékaře.

Z dlouhodobého hlediska pomáhá udržovat zdravou srdeční frekvenci především pravidelný pohyb, zejména aerobní cvičení. Prospěšné mohou být také jóga, meditace a dechová cvičení. Pravidelná fyzická aktivita podporuje správnou činnost kardiovaskulárního systému a může vést k nižší klidové srdeční frekvenci.

Každý člověk má svou vlastní běžnou srdeční frekvenci. Pokud proto bez zjevné příčiny zaznamenáte výraznou změnu oproti své obvyklé hodnotě, je vhodné ji konzultovat s lékařem. Okamžitou lékařskou pomoc vyhledejte, pokud se změna tepu objeví společně se závratěmi, mdlobami, bušením srdce, dušností nebo bolestí na hrudi.