Fibrilace síní často probíhá skrytě, hrozba mozkové mrtvice je pak větší

Fibrilace síní se může u každého člověka projevovat různě. „Nejběžnější je pocit nepravidelného a rychlého srdečního pulzu, zadýchávání, snížená fyzická výkonnost, únava, tlak na hrudi nebo točení hlavy. V mnoha případech ale pacient žádné příznaky nemá a fibrilace síní se odhalí náhodou při vyšetření, které se provádí za jiným účelem,” vysvětluje lékař Martin Fiala z kardiovaskulární péče Neuron Medical v Brně.

Včasné odhalení problému je přitom velmi zásadní, jelikož je to jediný způsob, jak včas předejít nebezpečným následkům, např. mozkové mrtvici či selhání srdce.

„Při fibrilaci síní se míhající srdeční síně nedostatečně vyprazdňují, což může zapříčinit stagnaci krve a vznik krevní sraženiny v levé srdeční síni. Tyto krevní sraženiny mohou být vypuzeny ze srdce do tepenného systému. Pokud ucpou některou mozkovou tepnu, zabrání prokrvení a okysličování postižené části mozku a tím způsobí její odúmrť čili cévní mozkovou příhodu,“ upozorňuje Martin Fiala.

Proč k fibrilaci síní dochází, není přesně známé. Svou úlohu sehrává věk, vysoký krevní tlak, různá onemocnění srdce, ale také nadměrná funkce štítné žlázy, špatná životospráva či stres a psychické napětí.

Pravidelné preventivní prohlídky u praktických lékařů po 40. roce věku jsou velmi důležité právě i z pohledu včasné diagnostiky fibrilace síní. Od tohoto věku se dělá v rámci preventivního vyšetření i EKG, které je v diagnostice tohoto onemocnění zásadní.

Pokud se objevuje fibrilace síní pouze záchvatovitě, je zapotřebí provést dlouhodobější monitoraci EKG. Na základě získaných dat pak lékař může nastavit individuální léčbu a pokusit se pomocí léků upravit srdeční rytmus.

„V současné době se nicméně stále častěji přistupuje k tzv. katetrizační ablaci, zákroku, který umožňuje zničení abnormální tkáně v srdci, která zodpovídá za vznik této poruchy,“ dodává profesor Petr Neužil, primář kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.