Článek
Tekuté kalorie se lehce „přepijí“.
Ano, to je pravda. To, co vypijeme, je mnohem zrádnější než to, co sníme. Tělo totiž neregistruje tekutou energii stejným signálem sytosti jako pevnou stravu. Mechanické žvýkání a delší doba trávení v žaludku vysílají mozku jasnou zprávu: „Jíme.“
U nápojů tento proces chybí, takže kalorií přijmeme víc, aniž by se dostavil pocit sytosti. Může dojít i k takzvané pasivní nadkonzumaci. Tekutá forma potravy má totiž velmi vysokou rychlost pasáže žaludkem, ale jen minimální vliv na roztažení žaludeční stěny, která je klíčovým spouštěčem hormonů sytosti. Když třeba přijmete 500 kcal z jídla, které obsahuje bílkoviny a vlákninu, vyžaduje to mechanické zpracování a zajistí pocit nasycení na několik hodin. Stejný počet kalorií v podobě slazeného kávového nápoje zkonzumujete během chvilky. Tělo tuto energii metabolicky uloží, ale mozek nevyšle signál o nasycení, takže brzy poté následuje standardní porce jídla.
Domácí limonáda i fresh džusy jsou zdravé.
Označení „domácí“ vyvolává pocit bezpečí, ale pro tělo, a hlavně pro naši váhu, to tak být nemusí. Pokud je základem limonády poctivá dávka cukrového sirupu nebo několik lžic medu, z hlediska metabolismu přijímáme při velmi nízkém sytícím efektu vysoký obsah jednoduchých cukrů. Džusy z čerstvě vylisované šťávy pak sice obsahují vitaminy, ale jsou koncentrovaným zdrojem ovocného cukru neboli fruktózy zcela bez sytící vlákniny. Jedna vypitá sklenice běžně odpovídá čtyřem až pěti kusům ovoce, které ve formě džusu vypijete za chvilku, čímž způsobíte svému tělu inzulinový šok.
Letní alkoholické koktejly jsou lehké, proto nevadí.
To je mýtus. Mnohé z nich jsou kalorické bomby. Kombinací alkoholu, který je sám o sobě energeticky bohatý, a přeslazených sirupů s džusy může mít jeden větší drink stejnou energetickou hodnotu jako vydatný oběd o dvou chodech. Alkohol navíc nutričně přináší spoustu negativ, jako je zhoršené vstřebávání některých živin nebo narušené vnímání hladu a sytosti.
Víno musíme pít na krvinky.
O výhodách červeného vína se často mluví v souvislosti s obsahem resveratrolu, ale jeho reálná koncentrace je z hlediska fyziologického účinku zanedbatelná. Pro dosažení terapeutické dávky bychom museli vypít desítky litrů alkoholu denně. Z nutričního pohledu je víno především zdrojem „prázdných“ kalorií s vysokou energetickou hustotou. Ethanol obsahuje 7 kcal na gram, což je téměř dvojnásobek oproti sacharidům nebo bílkovinám. Tato energie je tělem vnímána jako toxická a její odbourávání v játrech má prioritu, což dočasně zcela ochromuje metabolismus ostatních živin.
Perlivé nápoje, i ty bez cukru, nás nafukují a tloustne se po nich.
Ne, tady jde o záměnu pojmů. Oxid uhličitý rozpuštěný v nápoji způsobuje krátkodobé roztažení trávicího traktu a dočasné zadržení plynu. To se může krátkodobě projevit na větším obvodu pasu. Samotné bublinky ale nemají schopnost způsobit ukládání triglyceridů do tukových buněk. Pokud nápoj neobsahuje cukr či jiná kalorická sladidla, je z hlediska přibírání na hmotnosti neutrální. Skutečným problémem tedy je doprovodný obsah cukru, ne sycení nápoje.
