Článek
Všechno začalo před více než rokem na preventivní gynekologické prohlídce. Studentku lékařské fakulty Šárku žádné obtíže netrápily, ale při odběru stěru pro cytologii jí začal děložní čípek krvácet, což se podle jejího lékaře někdy stává.
Výsledky vzorku buněk však ukázaly přednádorové změny. „Můj gynekolog mi volal, že ale nemám plašit, že to rakovina určitě není,“ vzpomíná mladá žena, které bylo doporučeno expertní vyšetření v pražské Všeobecné fakultní nemocnici.
Krvácení ovšem neustávalo, přidaly se navíc silné bolesti, a tak skončila na pohotovosti. „Měla jsem ale špatnou zkušenost, jako bych je tam obtěžovala. Sestra mi řekla, jestli si dělám srandu… Nechápali, proč tam jedu, když krvácím jen krátce. Pak se mi omlouvali,“ vypráví.
Výsledky vyšetření byly jako ledová sprcha. „Lékaři stačilo pět vteřin, podíval se a řekl, že je to na sto procent karcinom děložního čípku a musíme jednat rychle,“ líčí zlomový moment.
Nádor měl přes tři centimetry a byl viditelný zvenčí. Pro mladou ženu, která očekávala maximálně drobný zákrok, to byl šok. Ultrazvuk navíc odhalil dvě podezřelé mízní uzliny v pánvi, rozsah onemocnění poté potvrdilo CT vyšetření. Jenže termín na něj dostala až za deset dní.
„Těch deset dní čekání na výsledek bylo nejhorších v mém životě. Vůbec jsem nevěděla, co mi kde mohou najít. Bylo to šílené a celé toto období mám dodnes v mlze,“ popisuje. V nelehkém období brala léky na spaní a uklidnění, aby vůbec dokázala fungovat.
Odborníci z onkogynekologického centra jí doporučili léčbu ozařováním v kombinaci s týdenní chemoterapií, které na začátku doprovázelo úmorné zvracení. Před zahájením léčby ještě Šárka podstoupila odběr vajíček pro případné budoucí náhradní mateřství. Následovalo vnitřní ozařování pod celkovou narkózou, při které se do těla zavádějí zářiče.
Černé myšlenky
Vše zvládla a nádor i nemocné uzliny zmizely. Šárka se vrátila do práce, ale přišly další stresující situace – umíral jí dědeček a rozešla se s partnerem. Vyčerpaný organismus i psychika si vybraly svou daň, po čtyřech měsících se rakovina vrátila, tentokrát do oblasti močového měchýře a uzlin.
Lékařské konzilium bleskově rozhodlo o nasazení systémové léčby – dvou typů chemoterapie, cílené biologické léčby a imunoterapie. Skutečné zděšení ale Šárka prožila, když v lékařských zprávách uviděla černé na bílém slovo „paliativní“, na prognózy se doktorů ptala marně.
Následovaly týdny beznaděje, kdy chtěla veškerou léčbu odmítnout. „Měla jsem tendenci úplně rezignovat. Zvažovala jsem, že do žádné léčby nepůjdu, protože to podle mě nemělo smysl a už jsem neměla sílu. V hlavě se mi honily nejčernější myšlenky,“ svěřuje se.
Z deprese a sebelítosti ji nakonec zachránila až pravidelná sezení u klinické psycholožky. „Bez ní bych tu dnes možná už ani nebyla,“ přiznává Šárka. S rozhodnutím bojovat o svůj život přišla také radikální změna životního stylu. Začala více přemýšlet o své stravě, pravidelně chodit na procházky, meditovat, učila se dechová cvičení a vytěsnila veškerý stres. „Chtěla jsem mít pocit, že aspoň něco mám ve svých rukou,“ přiznává.
Už v polovině léčby se ukázalo, že její úsilí mělo smysl. „Na ultrazvuku jsme zjistili, že se stal asi zázrak a veškerá ložiska, která jsem v sobě měla, úplně zmizela. Jsem v remisi,“ pochvaluje si. Ještě musí dokončit zbývající cykly chemoterapie a čeká ji dlouhodobá udržovací léčba, největší překážku už ale zdolala. Vrátila se znovu do práce v centru duševního zdraví a pokračuje ve studiu.
„I když situace vypadá naprosto beznadějně, nikdy to nevzdávejte předem. Vždycky má smysl to zkusit a bojovat dál. A rozhodně nevynechávejte preventivní prohlídky, aby se na případnou nemoc přišlo co nejdříve,“ vzkazuje ostatním ženám. Dělá to také skrze sociální sítě, kam natáčí videa o své cestě.
Lepší testy, ale omezené proplácení
I aktuální data z tuzemských pracovišť potvrzují, že moderní prevence přináší prokazatelné výsledky v záchraně ženských životů.
Například výskyt rakoviny vaječníků v Česku za posledních dvacet let klesl téměř o pětinu díky modernímu genetickému testování. Klesá i úmrtnost na rakovinu děložního hrdla, a to o zhruba 25 procent ročně. Zlepšení přineslo v posledních dvou letech až postupné zavádění citlivějších HPV DNA testů do plošného screeningu místo běžné cytologie.
„V současné době je přitom tento vysoce účinný test pro ženy plně hrazen z pojištění zatím jen třikrát za život – konkrétně ve věku 35, 45 a 55 let,“ uvádí vedoucí Onkogynekologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF a VFN Jiří Sláma.
Ostatní věkové skupiny od 30 let výš si mohou odběr vyžádat jako samoplátci či využít diskrétní samoodběr z domova. Test s vysokou přesností odhalí infekci rizikovými typy lidského papilomaviru (HPV), který vyvolává změny na sliznici vedoucí ke vzniku nádoru.
