Genetická medicína umí zázraky. Na jejich zaplacení ale zdravotní systémy nestačí

Loni se podařilo úspěšně léčit dva pacienty se vzácnou genetickou poruchou imunity, při níž bílé krvinky nedokážou hubit bakterie a plísně. Nemocného proto může ohrozit na životě i banální infekce.

Lékaři použili terapii založenou na jednom ze dvou dosud nejpřesnějších nástrojů na úpravu genů, jaké současná medicína zná. Vadné místo v DNA umí opravit, místo aby ho jen vyřadil a zabránil jeho působení.

Jenže vývoj léku firma náhle ukončila. Choroba je natolik vzácná, že by se jí pokračování v klinické studii a uvedení léku do prodeje nevyplatilo.

„Trh je prostě příliš malý na to, aby uživil firmu naší velikosti,“ vysvětlil rozhodnutí Allan Reine, šéf společnosti Prime Medicine z Cambridge v USA, pro server Inside Precision Medicine.

Místo toho se ve firmě rozhodli přeorientovat na jiné genetické nemoci, zejména Wilsonovu chorobu jater, jimiž trpí více lidí, takže se vývoj spíš zaplatí.

Genetická medicína se právě ocitla na rozcestí. Umí toho mnohem víc, než kolik dokážou zdravotnické systémy zaplatit. Terapie se sice podává jen jednorázově, jenže i jediný takový zákrok přijde na miliony dolarů. Nejdražší dosud schválený lék stojí 4,25 milionu dolarů.

Léčí metachromatickou leukodystrofii, která ničí ochranný obal nervů a děti postupně připraví o schopnost chodit, mluvit i myslet. U nejtěžší formy se polovina z nich nedožije pěti let. Prodává se pod názvem Libmeldy, v USA jako Lenmeldy a tělu dodává funkční kopie vadného genu, čímž dlouhodobě kompenzuje jeho vliv. Napravit poškození nervové soustavy už ale nedokáže, a proto je určen hlavně dětem před rozvinutím příznaků nebo v časném stadiu nemoci.

Na podobném principu působí genová terapie Roctavian na hemofilii typu A, vrozenou poruchu srážlivosti krve. Do těla doplní zdravou funkční část genu, načež podle ní začnou jaterní buňky pracovat správně. I v nich ale vadná DNA dál zůstává.

Případ Roctavianu však ukazuje, že ani schválení léčby úřady a uvedení na trh ještě neznamená, že se lék za 2,9 milionu dolarů dostane až k pacientům. Po uvedení na evropský a americký trh se totiž dostal během druhého čtvrtletí k pouhým pěti nemocným, přičemž číslo z prvního čtvrtletí nebylo nikdy zveřejněno, patrně šlo také o nízké jednotky.

Lék prokazatelně omezoval krvácení, jenže nebylo jisté, jak dlouho účinek vydrží. Pojišťovny se proto zdráhaly nákladnou léčbu platit. Ani později nebyly počty pacientů zveřejněny, každopádně tržby se zvedaly jen mírně: z 26 milionů dolarů v roce 2024 na loňských 36 milionů. Výrobce BioMarin už loni oznámil, že Roctavian chce prodat, a když se nenašel kupec, letos v únoru se rozhodl jej stáhnout z trhu.

Hemofilie přitom není nijak ojedinělá: jen ve Spojených státech žije s oběma typy této nemoci, A i B, kolem 33 tisíc lidí, téměř výhradně mužů, přičemž typ A převládá zhruba čtyřnásobně. V Evropě se odhaduje zhruba šest těžce nemocných s typem A na sto tisíc mužů. V přepočtu to znamená tisíce pacientů v jednotlivých velkých evropských zemích, v Česku řádově stovky.

Donedávna se pacienti mohli pouze upínat k naději, že medicína jednou třeba vyvine lék, který by je dokázal zbavit zdravotních potíží tím, že ovlivní DNA. Dnes už takové léky prověřuje po celém světě řada klinických studií. Nejaktivnější jsou přitom vědci v USA a v Číně, teprve za nimi se drží Evropská unie.

Vůbec první lék, který dokáže zasáhnout přímo do genu, schválila britská regulační agentura a americký lékový úřad teprve před třemi lety. Přípravek Casgevy vyřazuje z činnosti regulační oblast genu, jako první využívá princip takzvaných genetických nůžek, a tím léčí srpkovitou anémii a beta-talasemii, dvě dědičné poruchy krvetvorby.

U srpkovité anémie ucpávají červené krvinky cévy a způsobují bolestivé záchvaty i poškození orgánů, u beta-talasemie tělo nedokáže vyrábět dost funkčního hemoglobinu a nemocní jsou odkázáni na opakované transfuze.

Srpkovitou anémií trpí celosvětově zhruba sedm milionů lidí, převážně v Africe, a těžkými formami talasemie statisíce dalších. Casgevy krátce potom povolila i Evropská léková agentura a dostupný je i na některých trzích Blízkého východu.

Tento lék poprvé cíleně přestřihl konkrétní místo pacientovy vlastní DNA a změnil jeho funkci. Od roku 2023 se z této mimořádné události stala málem samozřejmost. Jen za loňský rok ho dostalo na celém světě 64 pacientů. Přesněji řečeno – léčbu zahájilo 301 pacientů, 147 absolvovalo první odběr buněk a 64 z nich už podstoupilo léčebnou infuzi.

Číslo sice vypadá proti celosvětovému počtu nemocných nízké, ale terapie je schválena jen pro těžkou formu a vyžaduje chemoterapeutickou přípravu, což část nemocných odrazuje kvůli riziku neplodnosti.

Od odběru buněk až po infuzi trvá proces téměř rok a dostupnost terapie mimo USA se teprve rozjíždí. Nicméně tam už je skutečně dobře dosažitelná. Začátkem letošního roku výrobce uvedl, že k proplácené léčbě se dostane devět z deseti amerických pacientů, kteří na ni mají nárok, tedy těch, kdo trpí jednou z obou chorob v její těžké formě.

Známých genetických chorob jsou tisíce a na drtivou většinu z nich se dosud žádný lék nepodařilo vyrobit. Přesto se za poslední dva roky ukazuje, jak se možnosti genetické léčby pozoruhodně rozšiřují.

Lékaři v Londýně například vrátili zrak dětem, které se narodily slepé kvůli mutaci v genu AIPL1. Tato vada ničí světločivné buňky v sítnici a postižené děti od narození rozeznají nanejvýš světlo a tmu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet loni.