Článek
Není to tak dlouho, co byly lysohlávky symbolem psychedelické subkultury a společnost před nimi zvláště puberťáky varovala. Jak se dostal psilocybin zpět v novém světle?
V minulosti byla psychedelika označována jako halucinogeny a v šedesátých letech lékařsky zkoumána a testována. LSD (silně psychoaktivní látka - pozn. red.) se používalo v psychiatrii jako lék na denní bázi. V Československu jím byly léčeny desítky tisíc pacientů.
Pak se ovšem halucinogeny dostaly na ulici a jejich užívání bylo hojně rozšířeno mezi lidmi hnutí hippies. To, jak známo, šířilo světový mír a ve Spojených státech silně protestovalo proti válce ve Vietnamu. Tehdejší prezident Nixon měl za to, že právě tyto látky stojí za revoltou a ovlivňují mladou generaci nežádoucím způsobem. A tak v roce 1971 nechal zařadit halucinogeny mezi nejpřísněji kontrolované látky po bok těch nejtvrdších drog.
Československo se přidalo k této úmluvě OSN až se zpožděním, ale to hlavní, co z ní vyplývalo, bylo, že se zastavily veškeré vědecké výzkumy a stopla se léčba.
Na světě ale zůstalo pár pracovišť, která na základě různých výjimek ve výzkumu halucinogenů pokračovala. Nesídlilo jedno takové v Praze?
Ano. Tehdy to nebylo medicínské rozhodnutí, ale politické. To politici vytvořili ve společnosti přesvědčení, že psychedelika vyvolávají závislost stejně jako tvrdé drogy. Ale tak to není.
Měly a mají obrovský léčebný potenciál a já měl to štěstí, že jsem se hned po studiích v 90. letech mohl na jejich výzkumu v dnešním Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) podílet. Takových pracovišť zůstalo na světě opravdu jen pár, kde jsme po preklinických studiích na zvířatech, konkrétně na potkanech, mohli navázat i klinickými humánními výzkumy na zdravých dobrovolnících.
Jak jste dokázali vrátit psychedelika do dnešní medicíny? O kolik efektivnější se ukázala léčba deprese psilocybinem oproti antidepresivům?
Psychedelika se vrátila do medicíny díky velmi významným studiím z přelomu milénia. Tyto výzkumy potvrdily, že psilocybin rychle navozuje pocit úlevy, který antidepresiva přivodí až po měsících léčby.
Po terapii psychedeliky dochází k žádoucím neuroplastickým změnám mozku již během téhož dne, kdy pacient látku požije. Jakmile se prokázal tento klinický efekt i u lidí, došlo doslova ke skutečné paradigmatické změně v psychiatrii. Tento unikátní antidepresivní efekt se samozřejmě nedostaví u každého, ale asi u sedmi lidí z deseti. I to je velmi významné.
Musím říct, že to byla jedna z nejmimořádnějších zkušeností, které jsem doposud zažil
Jak přesně výzkum na potkanech vypadal? Nejprve jste jim museli přivodit depresi a pak je z ní pomocí psilocybinu vyléčit?
Rád bych připomenul, že výzkum na laboratorních zvířatech je nenahraditelný. Odborníci, kteří s nimi pracují, je mají rádi. Pečují o ně. Máme mimořádně přísná etická pravidla. Ale pro lékařský výzkum jsou animální modely nezbytné.
Nejprve je nutné u potkana navodit depresi. Navodit model deprese je možné chemicky nebo operativně, kdy mu narušíme mozkovou strukturu, anebo modelem chronického stresu.
Navozená deprese se pak projeví na chování. Méně se pohybuje, nemá zájem o kontakt s ostatními a méně zkoumá své okolí. Trpí, stejně jako člověk s pravou depresí, neschopností prožívat radost.
Když třeba dáte potkanovi do misky sladkou vodu a do jiné neslazenou, tak pije klidně neslazenou. Zdravý jedinec jasně preferuje sladkou.
V druhém kroku mu mohou být podána antidepresiva, která ale zafungují až s odstupem několika týdnů. Anebo mu je podán psilocybin a už druhý den pozorujeme, jak vesele běhá, chová se sociálně, když si může vybrat, tak pije oslazenou vodu, kterou mají potkani rádi.